Paní Zuzana Ilinčevová je svým povoláním architektka. Vnímá proto estetické prvky mnoha předmětů, které nás v běžném životě obklopují. Zaujal jí fenomén dámských kabelek. Postupně svou sbírku kabelek rozšiřovala až na 430 exponátů nejrůznějšího zpracování od konce 19. století až po současnost. Nechybí ani kabelky známých osobností.

Koledy, vůně jehličí a cinkot zvonícího stromečku. To jsou možná i vaše vzpomínky na Vánoce v dětství. Za pomoci původních postupů a nástrojů, výhradně z českých komponentů a českými řemeslníky, vyrábějí dnes zvonící stromek v Rožmitále pod Třemšínem na Příbramsku.

Mělnický historik Karel Lojka píše knihy, fotografuje a sbírá hrací skříňky, které sám restauruje. S obrovským nadšením také opravuje staré betlémy. Polámaných figurek zrestauroval už několik desítek. Kromě času a trpělivosti k tomu potřebuje znát devatero řemesel.

Zájem o kladenské Muzeum věžáků je stále velký. Podle průvodce Jiřího Miky se téměř v každé skupině návštěvníků najde někdo, kdo v jednom z věžáků dříve bydlel nebo má s věžáky spojený nějaký příběh. Byt, který tak trochu připomíná filmy pro pamětníky, ukázal i redaktorce Báře Kvapilové.

V Centru sociálních služeb v Mělníku, v domově pro seniory Ludmila, žije paní Jitka Pekárková. Se svými spolubydlícími a pod vedením takzvaných aktivizačních pracovnic, se ráda účastní vaření, cvičení a především tvoření. Výrobky obyvatel domova pak zdobí jeho chodby a jsou to dílka povedená a inspirativní.

Veronika Mocová původně vystudovala marketing a management v oděvnictví. Životní cesta jí ale nakonec přivedla k tvůrčí práci. Když se snažila pro manžela vytvořit barefoot boty, práce jí natolik oslovila, že si postupně zřídila vlastní ateliér a ve svých kurzech ruční šití bot dokonce vyučuje. V loňském roce získala ocenění MONETA Živnostník roku Hlavního města Prahy a letos se stala finalistkou čtenářské ankety Žena roku 2025 v kategorii BYSNYS.

Nožíř Josef Pajl vyrábí nože už 44 let. Nože miluje už od dětství, neobešlo se to ale bez četných jizev na rukách. Ty ostatně přibyly i ve chvíli, kdy je začal v roce 1990 profesionálně vyrábět. Důležitým mezníkem bylo, že si osvojil původní způsob řemeslné výroby a začal vyrábět čepele nožů z vlastní uhlíkaté da­mas­cén­ské oce­li.

Berounský rodák Rudolf Kadeřábek zachraňoval zábavné historky před zapomenutím. Celkem vydal šest knih, kde se věnoval vzpomínkám na dřívější život v Berouně. Čtenářům přiblížil slavné osobnosti, ale i známé berounské figurky. Patřily mezi ně sestry Řeřichovy, které byly sice malého vzrůstu, ale na jejich temperament dodnes pamětníci vzpomínají.

Celostátní literární soutěž Mělnický Pegas se koná už od roku 1995. Redaktor měsíčníku Boleslavan a webu města Mladá Boleslav Pavel Šubrt získal v letošním ročníku soutěže první místo v kategorii autorů, kteří už vydali básnické sbírky.

Linda Havrlíková je mladá oděvní a textilní návrhářka, která letos získala titul MONETA Živnostník roku 2025 Středočeského kraje. Od roku 2019 se ve svém oděvním studiu aktivně zabývá tématem nevyužité lokální ovčí vlny a zároveň hospodaří na rodné usedlosti v duchu udržitelnosti. Její tvorba je spjata s českým vlněným suknem, ze kterého vytváří autorské kabátky na míru.

Paní Váňová je bylinkářkou s doktorátem z farmacie. Bylinky sbírá, suší a vyrábí z nich směsi, čaje, sirupy nebo marmelády a čatní. Fantazii se meze nekladou. Na přednáškách vypráví o bylinách a radí, jak s nimi pracovat, aby pomáhaly. Pořádá vycházky do přírody, učí v komunitní škole, s láskou pečuje o vnoučata, miluje zvířata.

I když Unhoští protéká jen Černý potok, pocházejí odtud zkušení námořníci. Jedním z nich je Emil Toms, který se po vyučení v Děčíně stal profesionálním námořníkem. Pod plachtami Československé (později České) námořní plavby procestoval celý svět. Na moři strávil třicet let.

Kdo má zahradu, tomu se to pěstuje. Ale někomu se daří, i když bydlí v panelovém domě. Paní Jaroslava Andrlová má na balkoně přímo zelené království. Kaktusy pěstuje už 40 let a má jich asi 400. Do pěstování citrusů se pustila před 30 lety a v zasklené lodžii svého bytu sklízí citróny, mandarinky, pomeranče, grepy, pomela nebo ovoce, kterému se říká Budhova ruka.

Na soutěžích v tahu těžkého nákladu psů jsou už několik let na evropských šampionátech na prvních místech pejsci z Rakovníka. Místní tým BULL-SPORT-RAKOVNÍK vychovává nejlepší psí tahače v Evropě. Velký úspěch mají především psi chovatelky amerických pitbulteriérů Markéty Hájkové. Titul mistryně Evropy letos obhájila její fenka Pepita.

„Myslím, že v kraji jsou daleko zajímavější osobnosti. Já jsem jen řadová občanka. Je mi bez pár dní 86 let a mnoho toho už nenašiji. Ale ráda vás přijmu,“ psala paní Věra Lázničková. „Protože medvídci a jejich výroba, to je moje radost,“ dodala. A tak jsem se do Poříčí nad Sázavou vydala, abych zjistila, jak se paní Lázničková k šití hraček dostala a co tvorbě medvídků předcházelo.

Pohádkový kalendář, Moje obří strašilka, Houbové pohádky, Stromové pohádky, Bylinková víla nebo Bydlí u nás strašidlo – pokud máte děti, tak je pravděpodobné, že i ve vaší knihovně najdete knihy Jany Burešové. Dosud jich napsala 15. Jsou plné fantazie a barev. Nenásilnou formou učí děti poznávat naši přírodu.

Přeneseme se o 36 let zpět, kdy se začala psát nová historie naší země. Na 17. listopad 1989 vzpomínáme s Igorem Chromým z Benešova, tehdy studentem třetího ročníku vysoké školy zemědělské, který se s kamarády manifestace účastnil. Podporu měl i v rodičích, jeho tatínek byl prvním polistopadovým starostou Benešova.

Spisovatel a novinář Jan Řehounek je na Nymbursku skutečným pojmem. Od roku 2017 je totiž zároveň kronikářem města Nymburka. Přestože původně pracoval jako elektrikář, jeho vášeň pro fotografování i historii města ho nakonec přivedla k práci novinářské. Je zakládajícím členem Společnosti přátel starého Nymburka a Klubu čtenářů Bohumila Hrabala. Ale především autorem více než 60 knih převážně na téma nymburské historie.

Mladoboleslavská automobilka Laurin & Klement v roce 1907 vyrobila 235 vozů a výroba stále rostla. S tím stoupala poptávka po šoférech, kteří by vůz dokázali spolehlivě obsluhovat. První absolventi Chauffeurské školy Laurin & Klement uměli nejen řídit, ale poradili si i s případnou poruchou vozu.

Výstavu nazvanou „Böhmerland nebo Čechie. Nejdelší motocykl na světě“ připravilo Národní technické muzeum v Praze. Ve výstavním sále si můžete prohlédnout výjimečné stroje, považované za nejdelší sériově vyráběné motocykly na světě. Vznikaly od roku 1925 ve Šluknovském výběžku pod vedením konstruktéra Albina Liebische. Výstava, která nabízí první ucelený přehled všech vyráběných typů, se koná u příležitosti stého výročí zahájení výroby těchto motocyklů.