Byla středa, Štědrý večer roku 2008. V jídelně domu rodiny Ortegových v Los Angeles se sešly tři generace, když za starými rodiči, kteří už spolu byli 53 let, přijely jejich dospělé děti i s vnoučaty. Nikdo z nich netušil, že tento společný večer bude pro mnoho z nich večerem posledním.

Ve čtvrtek 8. prosince 1966 se v Egejském moři převrátil a potopil námořní trajekt Heraklion, což mělo za následek smrt více než 200 lidí. Tragédie dodnes zůstává největší námořní katastrofou v dějinách Řecka.

Přelom 19. a 20. století byl v zemích Rakouska-Uherska poznamenán velkou vystěhovaleckou vlnou do Spojených států amerických, v nichž mnozí Češi i Slováci viděli slibnou zemi neomezených příležitostí. Zajímal je zejména prudce se rozvíjející důlní průmysl, protože s havířskou prací měli spoustu zkušeností. V prosinci roku 1907 však tento překotný rozvoj hornictví vyvrcholil sérií děsivých katastrof se stovkami mrtvých.

Jsem Anděl, který chodil do školy k Satanovi. Někteří mi říkají, že jsem schizofrenik nebo dokonce Hitler nebo jiné hrozné věci. To je v pořádku. Zmíněné věty pronášel po svém zatčení ukrajinský sériový vrah Anatolij Onoprienko, který v letech 1989 až 1995 zavraždil na různých místech nejméně 52 lidí. Právě délka a děsivá „efektivita“ jeho vražedného řádění dovedla ukrajinské novináře k tomu, že mu začali říkat Terminátor.

Atentát sedmnáctiletého polsko-německého židovského mladíka Herschela Feibela Grynszpana na německého legačního sekretáře Ernsta vom Ratha, kterého Grynszpan zastřelil na německém velvyslanectví v Paříži 7. listopadu 1938, posloužil nacistům jako vítaná záminka pro rozsáhlý protižidovský pogrom. Podle rozbitého skla ze židovských obchodů získala tato akce jméno Křišťálová noc.

Stále více českých oken a zahrádek zdobí v čase kolem svátku Všech svatých a Dušiček strašidelně vyřezávaná dýně. Její rostoucí popularita se ne každému líbí, někteří ji považují za novodobý importovaný zvyk a další známku komercionalizace tradičních českých slavností. Tito kritici ale nemají tak docela pravdu. Zvyk vyřezávat z dýní hrůzné a groteskní obličeje sahá v Čechách a na Moravě až do 19. století.

Živelný průběh 28. října 1918 s sebou nesl několik málo doceněných okamžiků. Jedním bylo rozhodnutí vyslat rychle do ulic vlastenecky hrající kapely, aby masy v ulicích nezačaly rabovat a ničit. Druhým obsazení obilního ústavu v Praze, jehož zásluhou dostali muži 28. října Rakousko do šachu. A třetím diplomatický um, s jakým čeští politici svedli rozhodující partii s veliteli rakouské armády. Jak ten den v Praze probíhal?

V pátek 25. října roku 1918 se kolem třetí ráno zastřelil ve štábním železničním vagonu velitel první divize československých legií v Rusku plukovník Josef Jiří Švec. K rozhodnutí sáhnout si na život ho dovedl postoj jeho vojáků, kteří odmítli zaútočit na bolševická vojska soustředěná u města Bugulmy. Jeho smrt vojáky otřásla do té míry, že rozkaz splnili.

Dvanáctimetrová jižanská ponorka na ruční pohon měla během americké občanské války prorazit námořní blokádu Charlestownu. Třikrát vyplula, třikrát ztroskotala. Přestože při své třetí plavbě dokázala potopit i nepřátelské plavidlo, více smůly přinesla vlastním lidem. Zahynulo v ní celkem 21 námořníků – včetně jejího vynálezce.

Jeho příběh zní jako z hororu a také se hororovým námětem opravdu stal. Joseph D. Ball, známý také jako Joe Ball, byl texaský vidlák, který kousek od zapadlého texaského městečka Elmendorf provozoval bar u silnice. Návštěvníky lákal na hezké servírky a své jezírko se šesti aligátory. To měl vzadu a občas pro pobavení publika krmil ještěry živými zvířaty. Když kolem nebyli diváci, tak zřejmě nejen zvířaty.

Jeden z nejkrvavějších sériových vrahů v historii ruského města Petrohrad, Eduard Vasiljevič Šemjakov, se nechal ke svému řádění inspirovat dílem, jehož poselství bylo původně vysoce humanitní – slavným sovětským válečným filmem …a jitra jsou zde tichá.

Kolem jedné hodiny odpoledne v sobotu 25. srpna roku 1990 se na mostě nad řekou Kamenicí u Spálova na Liberecku v nepřehledném skalnatém terénu čelně srazily osobní motorák s manipulačním nákladním vozem. Nehoda si vyžádala čtrnáct lidských životů včetně strojvůdce motorového vlaku.  

Ve čtvrtek 1. září 1983 se nad sovětské území dostal korejský civilní let KAL 007. Šlo o Boeing 747 korejských aerolinek s 269 lidmi na palubě. Sovětský stíhač ho sestřelil. Všech 269 lidí zahynulo. V té době to byl druhý největší počet obětí při letecké katastrofě. O tři a půl týdne později se svět dostal na samý pokraj jaderné války, když systém protivzdušné obrany Sovětského svazu spustil falešnou zprávu o jaderném útoku.

Je to jedno z nejproslulejších krveprolití nejen francouzských, ale i světových dějin. Masakr na den svatého Bartoloměje, zvaný též Bartolomějská noc, se odehrál v Paříži nad ránem 24. srpna 1572 a vyústil ve vraždění po celé zemi. O život přišly tisíce hugenotů, tedy francouzských protestantů. Všechno zosnovala králova matka Kateřina Medicejská, původně však chtěla zabít pouze jednoho muže.

Psal se červenec roku 1941. V jedné polské obci začal hon. Hon na lidi. Lovenou kořistí byli Židé a lovci… byli Poláci. Za pomocí holí a kamenů zahnali své židovské spoluobčany na náměstí, pak je odvedli za město do předem připravené stodoly, v té je zamkli a stodolu zapálili… Jméno obce, kde k tomuto zločinu došlo, znělo až krutě ironicky. Jmenovala se Jedwabne, takže česky bychom jí říkali Hedvábná.

Zbaveni majetku, zbaveni možnosti kandidovat do funkce hlavy státu a zbaveni dokonce i práva žít nadále v Rakousku. Tak skončili v roce 1919 Habsburkové, rod, jenž po staletí určoval rakouskou politiku. Takzvaný habsburský zákon, který někdejší panovníky střední Evropy vypověděl z jejich rodné země, pozbyl z větší části platnosti až v novém tisíciletí.

Psal se rok 1920, když žižkovský bohém František Sauer alias Franta Sauer alias Franta Habán ze Žižkova dostal nápad: co takhle inscenovat přímo na Vítkově slavnou bitvu Žižkových husitů se Zikmundovou křižáckou přesilou? Akce by se konala u příležitosti 500. výročí bitvy na Vítkově 14. července 1920 a posílila by národního ducha.

Před 60 lety se v německých Brémách začal odehrávat první ze dvou nejslavnějších německých případů pozorování záhadného fenoménu zvaného poltergeist, tedy samovolného pohybu předmětů bez zjevné příčiny. Oba případy vyšetřoval tehdejší věhlasný psychiatr Hans Bender, který si i díky nim vysloužil přezdívku Lovec duchů. Věnovali se jim ale také agenti tajných služeb, kteří v nich viděli možnou zbraň studené války.

Současná vojenská konfrontace mezi Izraelem a Íránem znovuoživila dávnou minulost z první poloviny 50. let 20. století, kdy se v Íránu odehrál převrat, který skončil svržením tehdejšího premiéra Muhammada Mosaddeka.

Ve čtvrtek 16. června 1910 složil v Pardubicích pilotní zkoušku legendární první český aviatik inženýr Jan Kašpar. Do dějin české aviatiky se zapsal především úspěšným přeletem z Pardubic do Chuchle, který se uskutečnil v sobotu 13. května 1911, proslavil se ale už o rok dříve. V neděli 19. června 1910 uskutečnil na vojenském cvičišti v Pardubicích svůj první veřejný vzlet, na který se přišlo podívat kolem 22 tisíc lidí.