V novém dílu našeho podcastu se společně s Terezou Melicharovou, kurátorka středoamerické a jihoamerické sbírky v Náprstkově muzeu, vypravíme až do Chile a poznáme zdejší původní obyvatele. Jak taková expedice probíhá a jaký je její význam? V čem se život Mapuchů nejvíce liší od toho, který známe? A který z dárků byl nakonec klíčem, který jí u indiánského kmene otevřel dveře?
Když se řekne Antonín Dvořák každému se jistě jako první vybaví jeho slavná Novosvětská. Jaký ale Dvořák ve skutečnosti byl? V jakých “podivnůstkách” se vyžíval? A které životní události měly největší vliv na jeho tvorbu? Na to vše se zeptáme v nejnovějším dílu našeho podcastu kurátorky a vedoucí Muzea Antonína Dvořáka Veroniky Vejvodové.
Jak vznikla idea udělat výstavu o Vietnamu? Jaké je pozadí vzniku vietnamské menšiny u nás? A jak si tato kultura dokáže udržovat svou jedinečnost a vzdorovat stereotypům v České republice? Na to se ptáme autora výstavy Ondřeje Crháka.
Bylo baroko skutečně doba temna, jak nám tvrdí Jirásek, nebo to bylo trošku jinak? Co všechno mělo tehdy společné Bavorsko a Čechy? A na jaké skvosty se můžete těšit v unikátní mezinárodní výstavě, která je v Historické budově k vidění už jen do 8. května 2024? Na to nám odpoví spoluautorka výstavy a kurátorka starších českých dějin Jana Kunešová.
Jak k módě přistupovalo 12 manželek českých a československých prezidentů? Které z nich vnesly na Hrad nadčasovou eleganci a pro které nebyly trendy důležité? Kdy poprvé začaly využívat služby stylisty? A co vystavené předměty dokážou říct nejen o vkusu své majitelky, ale i o jejím osudu? O tom si budeme povídat s kurátorkou novodobé módy Mirou Burianovou, autorkou výstavy První dámy - móda a styl, kterou můžete až do 30. dubna 2024 spatřit v Nové budově Národního muzea.
Zásah syrovým vejcem nebo rajčetem potkal nejednoho politika. František Ladislav Rieger, od jehož úmrtí letos uplynulo 120 let se však musel vyrovnat s trochu tvrdším kalibrem – kameny. Ty mu přilétly přímo do okna salonu, my je máme nyní v muzeu a vy se v dalším dílu našeho podcastu můžete dozvědět, kdo mu je tam hodil a proč.
Byly sestrojeny k zabíjení, v 19. století však posloužily i k posilování národní identity a dosud jsou zdrojem zvláštní fascinace. Řeč je o středověkých zbraních, na které se v novém dílu našeho podcastu budeme ptát kurátora starších českých dějin s příznačným jménem Tomáše Sekyrky. Má skutečně název pistole svůj původ v češtině? Co je to ďáblova zbraň? A jaké inovace přineslo husitské povstání?
V dnešním dílu našeho podcastu si na své přijdou zejména pejskaři. S historičkou Janou Mezerovou se totiž budeme věnovat velkému milovníkovi těchto mazlíčků Jindřichu Fügnerovi a jeho čtyřnohému příteli Quickovi. Ten svého pána neopustil ani po svém skonu a jeho vycpaninu můžete spatřit v expozici Dějiny. Co v 19. století znamenalo vlastnit psa? A jak na Jindřicha Fügnera vzpomínala jeho dcera Renáta?
Už ve své době byla považována za vzor elegance a uhlazenosti – řeč je o první dámě Československa Haně Benešové, jejíž módní kousky můžete nyní spatřit v expozici Dějiny 20. století. V jakých krejčovských domech šila a jak se na jejím stylu podepsala válka? Co dokáže klobouk prozradit o své majitelce? A jaký je rozdíl mezi tokou a fascinátorem? To se dozvíte v novém dílu našeho podcastu, tentokrát s kurátorkou novodobé módy Mirou Burianovou.
Korzování a procedury k lázeňskému pobytu odedávna neodmyslitelně patří, na počátku 19. století ale byla ještě jedna kratochvíle, kterou si tehdejší smetánka krátila dlouhou chvílí – nechat si vyrýt svůj portrét do skla. Tento trend odstartoval fenomenální umělec Dominik Biemann a právě o něm a jeho neobyčejném talentu i pohnutém životním osudu si budeme povídat s naším dnešním hostem, historičkou Janou Mezerovou.
Pátý ročník City Nature Challenge je tu! A zapojit se můžete i vy.
V bonusovém dílu našeho podcastu si s hlavní koordinátorkou City Nature Challenge Petrou Caltovou přiblížíme tuto mezinárodní iniciativu, jejímž cílem je objevování městské přírody. Jak tato výzva vznikla a kdo mezi sebou soutěží? Jak se můžete zúčastnit i vy a pomoci tak přírodovědcům z celého světa? A co všechno jsme si pro vás letos připravili v rámci doprovodných programů?
Dnes se jedná o prestižní událost určenou pouze pro vrcholové sportovce, dříve si kvůli ní museli účastníci brát dovolenou a soutěžit se dalo i v uměleckých kategoriích. Jaké byly olympijské hry v roce 1924, ve kterých získalo Československo svou vůbec první zlatou medaili? A v čem všem se tehdejší hry lišily od těch současných? O tom si budeme povídat v dalším dílu našeho podcastu s vedoucím Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Janem Lomíčkem.
Říká se, co Čech to houbař. A právě na tento téměř národní sport se zaměříme v dalším dílu našeho podcastu Tajemství Národního muzea s mykologem Janem Holcem, který nám přiblíží rozsáhlou muzejní sbírku hub. Jak se dá pro další generace uchovat něco, co je z velké části tvořeno vodou? Proč musí být mykolog napůl degustátorem? A jaký houbový vtip si vypůjčil Jára Cimrman?
Pod epitafem si většina z nás vybaví nápis na náhrobku vztahující se k životu zesnulého. V novém dílu našeho podcastu, ve kterém si tentokrát povídáme s vedoucím Oddělení starších českých dějin Petrem Přibylem, se ale dozvíme, že ne vždy měly textovou formu a častokrát se jednalo o velmi cenná umělecká díla. Jaký měly účel? A co zobrazuje epitaf Půty Švihovského z naší připravované expozici Dějiny, který si svou unikátností nijak nezadá s pestrým životem svého majitele?
Divili jste se, že jste mezi návštěvníky muzea nikdy nepotkali Supermana? Nyní se dozvíte proč. S naším dnešním hostem ředitelem přírodovědeckého muzea Ivem Mackem si přiblížíme příběh tohoto fascinujícího minerálu z naší expozice, který má moc oslabovat superschopnosti, zjistíme, jestli jsou kameny skutečně neživé nebo se podíváme, co nového si muzeum pro své návštěvníky připravilo.
Byl pozdní večer ― první máj, večerní máj ― byl lásky čas... Báseň, kterou zná u nás asi každý. Jak dobře ale známe jejího autora Karla Hynka Máchu? Co nám dokáže odlitek jeho lebky prozradit o tom, jak ve skutečnosti vypadal? A jaká byla opravdová příčina jeho smrti? Na to se budeme ptát ředitele knihovny Národního muzea Martina Sekery.
Některé naše exponáty nemají vysokou uměleckou hodnotu, přesto však vypráví příběhy, které by neměly být nikdy zapomenuty. Jedním z těchto předmětů je i ohořelé dřevo z lidické školy, která byla jako zbytek vesnice srovnána se zemí jako odplata za atentát na říšského protektora v roce 1942. Jaká byla cesta tohoto exponátu, než se dostal do muzea? A jak tato tragédie ovlivnila životy lidí na druhém konci světa? I o tom se budeme bavit s Jolanou Tothovou, hlavní kurátorkou Sbírky Muzea dělnického hnutí v novém dílu podcastu Tajemství Národního muzea.
Občas se dají v antikvariátu najít opravdu nečekané poklady. Třeba originál vůbec prvního československého zákona, který vlastnoručně napsal Alois Rašín a společně s ním podepsali všichni muži 28. října – František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Do dnešního dílu Podcastu Tajemství Národního muzea jsme pozvali kurátora historického muzea Libora Jůna, se kterým odhalíme, jak se jeden z nejdůležitějších dokumentů našeho státu dostal až do expozice Dějiny 20. století.
Kdo by občas nechtěl znát svou budoucnost? A co takhle vědět, co se stane každý den po dobu deseti let? V dnešním dílu podcastu Tajemství Národního muzea si budeme s kurátorem zámeckých knihoven Petrem Maškem povídat o vzácném horoskopu Albrechta z Valdštejna, na kterém spolupracoval i světoznámý astrolog Johannes Kepler. Dozvíte se například to, proč se tato předpověď ke svému majiteli zřejmě nikdy nedostala, nebo jaké proroctví se překvapivě vyplnilo.
Rozměrově nevelcí, svou početností však tvoří největší sbírku Národního muzea. V dnešním dílu podcastu se s entomologem Lukášem Sekerkou podíváme na rozmanitý soubor hmyzu čítající téměř 5 milionů exemplářů z celého světa, mezi které patří i vzorky darované Emilem Holubem nebo Vlastou Kálalovou. Jaká je problematika jejich vystavování? A na co byste se měli připravit, pokud byste se chtěli stát sběratelem?