Iniciativa Chraňme pražskou noc spustila petici, kterou doposud podepsalo více než pět tisíc lidí, jež požaduje ukončení výměny sodíkových výbojek veřejného osvětlení v hlavním městě za LED svítidla s bílým světlem. Například publikace, kterou v říjnu loňského roku zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že právě bílé světlo je společně s tím modrým „v nočním prostředí nejméně přirozené a nejzásadněji narušuje cirkadiánní rytmus živých organismů i člověka a jeho schopnost se regenerovat a odolávat civilizačním onemocněním." Společnost Technologie hlavního města Prahy, která má osvětlení v hlavním městě na starosti, namítá, že výměna sodíkových výbojek vyplývá z evropské legislativy. Určuje ale, jestli mají být použita právě LED svítidla s bílým světlem? Jaké jsou argumenty pro jejich použití? A je šance, že by město od tohoto kroku ještě ustoupilo? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Výtahu Respektu František Trojan.
S religionistou Jiřím Dyndou o víře praotce Čecha, rusalkách i domácích bůžcích a atraktivě Slovanů s nimiž se v průběhu věků identifikovali rozmanité skupiny lidí. Moderuje Štěpán Sedláček.
O tom, že Slované před přijetím křesťanství věřili v hromovládce Peruna nebo bohyni Mokoš a měli posvátné háje slyšel asi každý. Ale co o jejich náboženství a božstvech skutečně víme s ohledem na historické prameny a archeologické nálezy? Jak prožívali období po zimním slunovratu? A kdo vlastně byli v různých dobách Slované? A proč tato identita připadala rozmanitým skupinám lidí přitažlivá do té míry, že se stávali Slovany a přejímali jejich způsob života? A co ze slovanského pohanství přežilo po nástupu křesťanství? Nejen o tom v dalším Čtení s Respektem mluví religionista Jiří Dynda ze Slovanského ústavu AV ČR, který je autorem novém knihy Bohové a bohyně starých Slovanů (Vyšehrad, 2025). Ptal se ho Štěpán Sedláček.
Pokud vás zajímá moderní pohanství. Doporučujeme tento podcastový rozhovor s religionistou Pavlem Horákem:
Stará božstva se vracejí. Co hledají tisíce Čechů v pohanství?
https://www.respekt.cz/podcasty/stara-bozstva-se-vraceji-co-hledaji-tisice-cechu-v-pohanstvi
Déle než týden trvající protesty v Íránu si doposud vyžádaly přes tři desítky obětí, a to včetně několika dětí. Informovala o tom lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech, která shromažďuje informace od své sítě aktivistů a aktivistek v Íránu. Původně protesty začaly v reakci na rekordní propad íránské měny, následně se k nim ale přidali například i studenti a demonstrace získaly i politický motiv. Americká prezident Donald Trump varoval, že pokud íránský režim bude pokračovat s vražděním demonstrantů, USA proti němu tvrdě zasáhnou. Vedoucí zahraniční rubriky Tomáš Lindner ve středeční epizodě Výtahu Respektu vysvětluje, co by to pro Írán znamenalo, jak na tom momentálně tamní režim je i jak reálný je v současnosti jeho pád. Moderuje Zuzana Machálková.
Ženy XYZ #26: Ještě před koncem roku 2025 se odehrál “moderní souboj pohlaví” mezi tenistkou Arynou Sabalenko a jejím kolegou Nickem Kyrgiosem - a utkání skončilo porážkou ženské světové jedničky. Proč sportovní akci kritizují současné i bývalé tenistky? Má smysl v dnešní době porovnávat mužskou a ženskou sílu? A jak by vypadala sportovní disciplína ideálně navržená pro ženy? O tom ve feministickém podcastu Ženy XYZ debatovaly redaktorky Silvie Lauder, Clara Zanga a Markéta Plíhalová.
V Paříži se v úterý odpoledne sešli lídři zemí takzvané koalice ochotných, kteří jednali mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Česko tam poprvé zastupoval premiér Andrej Babiš z ANO, který je přitom ve vládě s SPD, jehož politici v posledním týdnu nešetřili kontroverzními výroky vůči této válce zasažené zemi a jejímu vedení. Šéf hnutí a předseda sněmovny Tomio Okamura například ve svém novoročním projevu mluvil o „ukrajinských zlodějích kolem Zelenského junty", Radim Fiala z SPD zase zpochybnil, že by za výbuchem skladu ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko. Jak k tomu zbytek koalice přistupuje? Čím jsou některé aktuální kroky vlády problematické? A co očekávat od hlasování o důvěře, které je naplánováno na příští týden? Nejen o tom mluví v další epizodě Výtahu Respektu Kristýna Jelínková.
Zeitgeist #1 S Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o Trumpově bourání světových pořádků, situaci Evropské unie na geopolitickém kolbišti i receptu finského prezidenta. Moderuje Štěpán Sedláček.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Flores byli v pondělí přepraveni z věznice v newyorském Brooklynu do budovy federálního soudu na Manhattanu. Americké úřady je obvinily z řady trestných činů, a to včetně narkoterorismu nebo spolčení za účelem pašování kokainu do Spojených států. Děje se tak po víkendových útocích USA na Caracas, které si vyžádaly desítky obětí. Americký prezident Donald Trump bez dalších podrobností uvedl, že jsou to právě Spojené státy, které nad Venezuelou drží kontrolu, a to i přesto, že řízením země byla pověřena viceprezidentka Delcy Rodríguez, která je podporovatelkou autoritáře Madura. V pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová vysvětluje, proč k moci nebyla připuštěna venezuelská opozice, zda kroky USA skutečně mohou vést k pádu režimu ve Venezuele, ale také jestli jsou slova šéfa Bílého domu o tom, že americké společnosti budou moct díky událostem těžit víc zásob venezuelské ropy, uskutečnitelné. Moderuje Zuzana Machálková.
Vládneme, nerušit #41: Vláda začala propouštět úředníky a k tomu její poslanci připravili zákon, který by měl pomoci propouštění usnadnit. Odborníci nicméně kritizují jeho nekoncepčnost a nedostatečnou argumentaci daty. Co se přes Vánoce s úředníky dělo? A je vláda připravená vládnout od prvního dne, jak slibovala? O tom mluví Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.
Už od 1. ledna se Bulharsko stane 21. členem eurozóny, která se rozšíří po dvou letech. Naposled do ní vstoupilo Chorvatsko. Počet Evropanů a Evropanek, kteří používají euro, se tak zvýší na více než 350 milionů. Bulharsko však tento historický moment zažívá v době politické krize. V polovině prosince podala vláda premiéra Rosena Željazkova demisi, a to po sérii masových protestů proti navrhovanému rozpočtu a korupci v zemi. Šlo přitom o devátou bulharskou vládu za posledních pět let. Co Bulharsko čeká dál? Jak ho ovlivní přijetí eura? A jak se k tomu staví tamní obyvatelé? Nejen o tom mluví v poslední letošní epizodě Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.
Ženy XYZ #25: V poslední letošní epizodě feministického podcastu odpovídaly Silvie Lauder a Clara Zanga na otázky posluchačstva. Padl dotaz na ženy, které se realizují po padesátce a nemají tak čas na vnoučata, nedostatek dámských toalet na veřejných místech i někdejší idoly autorek, které musely zavrhnout kvůli jejich přístupu k ženám. Každá z novinářek také vybrala pět pozitivním událostí za rok 2025 z oblasti ženských práv.
Od 1. ledna v Česku vchází v platnost nový zákon o zbraních a střelivu, který přináší desítky změn. Prodejci zbraní například budou muset hlásit podezřelé obchody a držitelé zbraní podstupovat lékařskou prohlídku nikoliv po deseti, ale po pěti letech. Nová pravidla prošla sněmovnou na konci ledna roku 2024, tedy jen pár týdnů po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, změny byly plánovány už dříve: „O tom zákonu se debatovalo roky, současná podoba vznikla za vlády Petra Fialy (ODS). Ta střelba na FF UK urychlila schválení," upřesňuje s tím, že změny jsou hlavně formální. „I po těch změnách bude mít Česko jeden z nejliberálnějších zákonů o držení zbraní civilisty v demokratických zemích. Naprosto zásadní změna je, že vznikne digitální centrální registr zbraní, do kterého bude mít přístup policie i tajné služby." Co se ale s novými pravidly změní v praxi? Proč se v Česku nezohledňuje etická rovina držení zbraní? Kolik lidí je má vlastně legálně? A v čem se oproti většině Evropy budeme lišit i s novým zákonem?
S Janem Švecem a Markem Ruttnerem proměně lidských činností pod vlivem velkých jazykových modelů a o tom, kam vývoj AI spěje.
Máme se bát AI a co čekat od dalšího vývoje generativní umělé inteligence? Nejen o tom diskutovali Jan Švec z Katedry Kybernetiky Západočeská univerzity v Plzni a Marek Ruttner z neziskové vzdělávací organizace Nvias. Debatu Respektu v Moving Station Plzeň moderovala Dominika Perlínová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v jeho sídle na Floridě, kde navázali na jednání vedoucí k ukončení ruské agrese na Ukrajině. Ta přitom pokračovala i o víkendu. Moskva na Kyjev vyslala na 500 dronů a 40 raket a zaměřila se hlavně na civilní a energetickou infrastrukturu. Obě hlavy států schůzku hodnotily pozitivně, stejně jako lídři EU či NATO. Skutečně se ale jednání někam posunula? Jak se k možným ústupkům staví Ukrajinci a Ukrajinky? A proč se zkraje týdne šéf Bílého domu schází s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.
Rok 2025 v zahraničí začal mimo jiné inaugurací Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu a stal se 47. prezidentem Spojených států. Jeho kroky ovlivnily nejen USA, ale obecně dění ve světě, a to včetně mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nebo na Blízkém východě. V tom byl v uplynulém roce poprvé vyhlášen hladomor, a to v Gaze, kde pokračovaly boje mezi izraelskou armádou a teroristickým hnutím Hamás. Na všechny zmíněné události navíc musela reagovat i Evropská unie. O tom všem je speciální epizoda Výtahu Respektu, ve které zahraniční dění shrnují Magdaléna Fajtová, Dominika Perlínová, Ondřej Kundra a Tomáš Lindner. Moderuje Zuzana Machálková.
S historičkou Dagmar Hájkovou o osudech Emanuela Vosky, který v USA i jinde po světě pomáhal Masarykovi založit Československo, od jehož narození uplynulo sto padesát let.
Emanuel Voska (1875-1960) pocházel z Kutné Hory, kde si letos v listopadu připomínali kulaté výročí narození tohoto pozapomenutého dobrodruha a účastníka tří odbojů. V poměrně útlém věku přišel o otce. Vyučil se kameníkem a nedlouho poté už tento mladý socialista a volnomyšlenkář s pár dolary v kapse seděl na zaocenském parníku, který plul do Spojených států. V New Yorku se zpočátku živil umýváním nádobí a výrobou těžítek. Postupně si splnil americký sen mnoha přistěhovalců a stal se úspěšným a movitým podnikatelem. Také se ovšem angažoval v krajanských spolcích i médiích a během první světové války investoval nemalé úsilí i peníze do snah o vznik samostatného Československa. Pomáhal T. G. Masarykovi č bratrům Benešům, působil jako špion a organizátor informátorů i propagandista. V roce 1917 také odcestoval do Petrohradu na důležitou misi s britským spisovatelem a zpravodajcem Williamem S. Maughamem krátce před nástupem bolševiků k moci.
„Voska je vždy ve správný čas na správném místě. Byla to kuriozní mise připravovaná Angličany a Američany, která měla zamezit bolševické revoluci,“ říká historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Posléze se stal Voska kapitánem americké vojenské zpravodajské služby. Na jakých špionážních aktivitách má Emanuel Voska zásluhy? A co jsou naopak mýty? Proč měl Masaryk tohoto Čechoameričana za "fantastu"? Jaké byly podle autorky knihy Emanuel Voska Špionážní legenda první světové války (Academia, 2014) další osudy tohoto Čechoameričana po vzniku Československa? Co o něm říkali a psali pamětníci? A jak se s odstupem ohlíží za letošním otevřením obálky se vzkazem T. G. M., v němž jako historička sehrála jednu z ústředních rolí? Nejen o tom mluví Dagmar Hájková v podcastu Čtení s Respektem.
Rok 2025 v Česku by se dal velmi zjednodušeně rozdělit do dvou částí. Konkrétně přípravy na sněmovní volby a povolební dění. Nejen o klíčových událostech z těchto období, ale také o tom, jak se Česká republika posunula v řadě společenských otázek nebo jak je na tom ke konci roku ekonomicky, debatují ve speciálním vydání Výtahu Respektu Kristýna Jelínková, Silvie Lauder, František Trojan a Filip Zelenka. Moderuje Zuzana Machálková.
S europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.
(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.
„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.
V 36. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury se spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar ohlížejí za rokem 2025 a mluví mimo jiné o:
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Vánoční díl podcastu Vládneme, nerušit se tentokrát věnuje otázkám od posluchačů, kteří se ptali například na trvanlivost nové vládní koalice, pravděpodobnost kandidatury Andreje Babiše v roce 2029 nebo se kterým z politiků se dělá těžko rozhovor. Zbyl ale také čas na lehkou rekapitulaci důležitého volebního roku - kdo z politiků autory podcastu nejvíce překvapil? A kdo je v jejich očích největší smolařem, průšvihářem nebo skokanem roku? O tom se bavili tradičně redaktoři Respektu Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.
Unijní prezidenti a premiéři ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu jednají především o další finanční podpoře Ukrajiny. Jednou z možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy, k čemuž má ale výhrady jak Belgie, tak i Maďarsko, Slovensko nebo Česko. Ve hře je přitom částka 210 miliard eur, která by Ukrajině umožnila čelit ruské agresi příští minimálně dva roky. Proč některé státy tuto variantu blokují? Co dalšího je na summitu na stole? V jaké fázi jsou mírová jednání a skutečně by Putin mohl nasadit další vojenskou sílu na Ukrajině, jak v reakci na evropská jednání varuje? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra.