Jednou to přijde. Sedíš naproti hostovi, vedeš rozhovor a najednou ti řekne něco, o čem víš, že není úplně pravda. Možná to přikrášlil. Možná se vyhnul nepříjemnému detailu. A možná prostě mlží. V tu chvíli se v tobě poperou dvě protichůdné věci. Na jedné straně nechceš rozhovor převést do konfrontace. A na druhé straně taky nechceš působit jako moderátor, který všechno poslušně odkývá.

Tady je dobré si uvědomit, že nejsi soudce. Nejsi tam od toho, abys někoho usvědčoval ze lži nebo dokazoval, že máš lepší fakta. Tvoje role je vedení rozhovoru. To znamená, že není nutné hosta napadat nebo tlačit do kouta. Úplně stačí jemné zpomalení a doplňující otázka, která ukáže, že situaci vnímáš, ale necháváš prostor pro vysvětlení.

Jde o to zachovat respekt, ale zároveň dát posluchači najevo, že nejedeš na autopilota. Je však důležité být připravený. Pokud chceš otvírat sporná nebo citlivá témata, musíš mít podklady, které se dají dohledat. Ne zdroje typu „někde jsem slyšel“. Spíš konkrétní článek, výrok, událost, něco, co skutečně existuje. To ti dá jistotu.

Dobrý moderátor nemusí vyhrát každou verbální bitvu. Stačí, když je ve chvílích nejistoty vidět, že poslouchá a přemýšlí. Jde o to, aby posluchač pochopil, že jsi u rozhovoru skutečně přítomný. A přesně v tom je tvoje síla.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz