Existují dva typy moderátorů: ti, kteří se už v éteru odbourali, a ti, kteří se odbourají příště. Protože to prostě přijde. Host něco řekne úplně nevinně, ale v té chvíli to prostě trefí. A najednou je konec. Směješ se. Host se směje. A čím víc se snažíš zachovat profesionální tvář, tím hůř to jde.

Začátečníci v tu chvíli panikaří. Mají pocit, že to musí utnout. Smích není chyba. Smích je nejživější element, který můžeš ve zvuku mít. Je to důkaz, že jsi tam opravdu přítomný, že se maximálně uvolnila atmosféra a že mluví dva lidi, ne dvě čtečky textu.

Není potřeba nic velkého. Stačí jedna věta: „OK… dejme si vteřinu.“ Nadechneš se, necháš to doznít, možná se ještě jednou pousměješ… a jedeš dál. Bez vysvětlování, bez omluv, bez toho, že by ses snažil smích zakopat pod stůl. Protože když se směješ ty, směje se často i posluchač. A to je moment, který vás tři spojí mnohem víc než pečlivě připravená otázka.

A nejlepší na tom je, že tohle bývá často highlight epizody.

Smích prodlužuje život. Tak proč by nemohl prodloužit i tvůj podcast?

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Lichotit neumí každý. A v podcastu je to ještě těžší. Host přijde do studia a ty najednou vidíš něco, co si říká o komentář. Nový účes, klobouk, jiná energie, možná viditelná změna postavy. A teď — co s tím? Říct to? Neříct to? A pokud ano, jak to nezkazit?

Začátečníci často přestřelí. Přijdou se slovy: „Vy dneska vypadáte skvěle!“
A tím to celé uzavřou. Host se buď začervená, nebo se začne ošívat, protože to zní jako hodnocení. A to lidi většinou nemají rádi.

Zkus to jinak, Nechválíš objekt, ale dojem.
Místo: Ta košile vám sluší…
Spíš: „Ta barva dělá dojem, že máte výbornou náladu. Je to tak?“

Když si všimneš, že host zhubnul. Řekni:
„Působíš klidněji. Máš jinou energii než třeba před rokem.“

A co když jsi hosta v mládí obdivoval? Neříkej to jako fanoušek. Můžeš to pojmout takhle:
„Pamatuju si, že když jsem vás slyšel poprvé, úplně mě to zastavilo. Měl jsem pocit, že říkáte věci, které jsem v sobě měl, ale neuměl pojmenovat.“ To je dospělý obdiv. Respektující.Pochvala v podcastu nemá potvrzovat ego. Má potvrzovat pozornost.

A přesně ve chvíli, kdy tohle host ucítí, začne mluvit úplně jinak.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Někdy se stane, že rozhovor začne drhnout. Host odpovídá složitě, ty se snažíš navázat, ale pořád to nějak nefunguje. To je moment, kdy můžeš vytáhnout jednoduchý trik: představ si posluchače jako třetího člověka u stolu. Stačí říct: „Kdyby to teď slyšel někdo, kdo o tom slyší poprvé, jak byste to vysvětlil?“ Host většinou zpomalí, začne mluvit srozumitelněji, rozhovor se najednou otevře a začne dýchat.

A tohle funguje i na další „zaseklé“ situace. Když host mluví moc technicky, zeptej se: „A kdy jste tohle poprvé pochopil vy? Jaký moment to rozhodl?“

Když je host bez života, zkus ho trochu rozesmát: „A kdy jste naposledy v práci fakt něco zvoral?“  

A když máš hosta, který odpovídá jako encyklopedie a nikdo neví, o čem mluví, jednoduchá věta: „Řekněte to, jako kdybyste to vysvětloval desetiletému dítěti.“ — a najednou se vše zjednoduší, často až osvobodí.

Pamatuj — rozhovor není výslech, ani tisková konference. Je to společný moment tří lidí: tebe, hosta a posluchače. A když dáš prostor všem třem, začne to proudit.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Jedna z nejčastějších chyb začínajících podcasterů je potřeba okamžitě komentovat všechno, co se během nahrávání zvukově nepovede. Vypne se klimatizace, padá ti mikrofon a hned se omlouváš, vysvětluješ co se děje a zastavuješ rozjetý vlak. Jenže většinou ty chyby slyšíš jen ty. Posluchač si toho často vůbec nevšimne. A host už vůbec ne.

Ve chvíli, kdy na to upozorníš, zbytečně přesuneš pozornost pryč od rozhovoru. Host znejistí. Posluchač začne poslouchat závady místo příběhu. A ty sám ztratíš koncentraci. Takže místo toku myšlenek najednou řešíš kabely a čudlíky.

Za techniku buď někdo zodpovídá, nebo je to tvoje práce. Když máš zvukaře, věř mu. Když nahráváš sám, připrav se tak, aby ses během rozhovoru nemusel o nic starat. Baterky na sto procent. Karty prázdné. Kabely nepřekážejí. Počítač v nabíječce.

Ale stejně se to někdy posere. Zoom se zasekne, host bouchá do stolu. V tu chvíli nepanikař, ale udělej si pauzu. Situace se opraví, a pokračuje se dál. Když je to nepodstatné, vystřihneš to. Když to omylem dodá scéně vtip, necháš to tam. Některé nehody vytváří neopakovatelnou atmosféru.

Hlavní pravidlo je jednoduché: během rozhovoru nekomentuješ techniku. A pamatuj. Mít záložní variantu je známka profesionála, ne paranoika.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Jednou to přijde. Sedíš naproti hostovi, vedeš rozhovor a najednou ti řekne něco, o čem víš, že není úplně pravda. Možná to přikrášlil. Možná se vyhnul nepříjemnému detailu. A možná prostě mlží. V tu chvíli se v tobě poperou dvě protichůdné věci. Na jedné straně nechceš rozhovor převést do konfrontace. A na druhé straně taky nechceš působit jako moderátor, který všechno poslušně odkývá.

Tady je dobré si uvědomit, že nejsi soudce. Nejsi tam od toho, abys někoho usvědčoval ze lži nebo dokazoval, že máš lepší fakta. Tvoje role je vedení rozhovoru. To znamená, že není nutné hosta napadat nebo tlačit do kouta. Úplně stačí jemné zpomalení a doplňující otázka, která ukáže, že situaci vnímáš, ale necháváš prostor pro vysvětlení.

Jde o to zachovat respekt, ale zároveň dát posluchači najevo, že nejedeš na autopilota. Je však důležité být připravený. Pokud chceš otvírat sporná nebo citlivá témata, musíš mít podklady, které se dají dohledat. Ne zdroje typu „někde jsem slyšel“. Spíš konkrétní článek, výrok, událost, něco, co skutečně existuje. To ti dá jistotu.

Dobrý moderátor nemusí vyhrát každou verbální bitvu. Stačí, když je ve chvílích nejistoty vidět, že poslouchá a přemýšlí. Jde o to, aby posluchač pochopil, že jsi u rozhovoru skutečně přítomný. A přesně v tom je tvoje síla.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Každý, kdo někdy vedl rozhovor, ví, že přijde okamžik, kdy se mikrofon stane těžší, než obvykle. Třeba když se máš zeptat na vážnou nemoc, na ztrátu, na smrt. Na něco, co opravdu bolí.

Ale už to, že si takové téma zvoliš, zaslouží uznání. Protože ses rozhodl neutíkat před tématy, na které si všichni netroufnou. Dělat jednoduché a líbivé rozhovory umí každý. Ale položit otázku typu: jak se srovnáváte s tím, že vám zbývají poslední týdny života? - chce odvahu a taky vědomí, že se musíš srovnat s odpovědí, která může zamávat tvými emocemi.

Na taková témata se moderátor často připravuje celou svou kariéru. Takže pokud jsi na začátku své moderátorské cesty, nečekej žádný instantní návod. Můžeš se ale mentálně připravit na zvládání svých emocí. Zklidni dech, neuhýbej očima, nebojuj s dojetím pokud se dostaví. Tvůj úkol není být bezcitný stroj na otázky. Přiznej, že tě odpověď zasáhla, a jak nad odpovědí uvažuješ.

Možná ti taky pomůže vědomí, že v těchto chvílích nejde o tebe. Jde o člověka, který se ti rozhodl otevřít. A tvoje role je tu těžkou chvíli udržet, dát jí tvar a respondentům bezpečí. Nepřerušuj ticho. Nenech se svést k rychlému vtipu nebo okamžité reakci. Ticho po těžké odpovědi neznamená výpadek přenosu, prázdno či selhání. Je to prostor, kde se oba nadechujete a danou chvíli prožíváte.

Tvoje otázka může bolet, ale někdy právě ta bolest umožní, aby vzniklo něco silného, opravdového a lidského. Třeba ozhovor, který si lidé zapamatují ne proto, že byl dokonalý, ale protože byl skutečný.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Představ si následující situaci. Máš dokonalou přípravu na rozhovor a vyladěné pořadí otázek. Technika ve studiu jede, host sedí naproti… a pak to přijde.

Tvůj protějšek odpovídá jednoslovně. Nemá to šťávu a s každou další nachystanou otázkou přichází strohá odpověď hosta, který se prostě stydí. Má trému z mikrofonu a stres z mluvení. Ty se začínáš potit a říkáš si: bezva, právě nahrávám nejkratší podcast v dějinách lidstva. Tohle je noční můra každého začátečníka. Host, který se zasekne, stydí, nebo prostě odpovídá jen jedním slovem. 

Co s tím? Rozhodně nepomáhá panika a strategie: odpovídám za hosta. Tohle může vést k tomu, že ti respondent začne rovnou neslyšně přikyvovat. A takový podcastový dotazník prostě nechceš. Tak to zkus jinak. Náladu a trému hosta totiž rozpoznáš už ve dveřích, když host vstupuje do studia. Musíš se ale pozorně dívat. Viditelná nervozita a vyptávání se předem na detaily rozhovoru, koktání a absence úsměvu. Tyhle signály ti mohou napovědět.

Takže začni fintou kamarádského small talku a před samotným rozhovorem začni maličkostmi. ‚Co jste měl k snídani?‘, ‚Jak dlouho vám trvala cesta?‘ nebo ‚Dáte si kafe, sladíte?‘ Jakmile se host rozpovídá o tom, že mu ujel autobus nebo že nesnáší instantní kávu, snáz se rozmluví i na složitější témata.

Další trik je dát otázku, která se nedá zodpovědět jedním slovem. Místo ‚Bylo to těžké?‘ zkus ‚Co bylo na začátku nejtěžší?‘ Tam už jednoslovná odpověď nestačí.

A když ani to nepomůže? Použij vtip. ‚Hele, jestli budeš odpovídat jen jedním slovem, tak tenhle díl nazvu Haiku Podcast.‘ Někdy host potřebuje slyšet, že je podstatnou součástí tvého snažení, že nesedí u zubaře a že nejde o výslech.

A přidám možná poslední tip. Pokud nahráváš s někým, kdo se fakt nedá rozmluvit, klidně udělej kratší epizodu. Přiznáš charakteristiku hosta a i podcast na 12 minut může vykazovat silná sdělení.

Takže – neboj se ticha, ptej se chytře a pamatuj: nejhorší host není ten, co se stydí, ale ten, kterému vůbec nedáš šanci něco říct.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Když si pozveš na rozhovor známého komika z televize, ještě to neznamená, že bude stejně zábavný i ve tvém podcastu. Nečekej, že bude od první minuty výřečný a že vlastně všechno utáhne sám. I komik může mít prostě den blbec.

Podcast se totiž neudělá jen tím, že se zeptáš na veselé historky z natáčení. Ano, můžeš čekat, že tě známý host pobaví, ale jen pokud mu k tomu vytvoříš prostor. A to je tvoje práce, ne jeho. Komik na sobě nemá tlačítko humor na počkání. Ty ho musíš k tomu vtipu dovést. Tím se opět vracíme ke stále stejné lekci o přípravě.

Dalším důležitým rozhodnutím může být nastavení rozhovoru. Pokud svého hosta - uznávaného komika přivítáš jako člověka i s jinými příběhy, než těmi vtipnými, můžeš z rozhovoru vymačkat mnohem víc. Osobní příběh a silný moment překvapení. Najednou slyšíš, jak se směje jinak než obvykle. Vidíš i slyšíš jeho normální já bez přehrávání a masky baviče. A to je přesně to, co z tvého rozhovoru udělá něco víc než jen další „vtipné povídání“.

Takže se nenech ukolébat tím, že máš slavného a zábavného hosta. Zázrak se nestane sám. Když mu dáš dobré otázky, pozornost a prostor, můžeš natočit rozhovor, který pobaví i překvapí. A místo instantní zábavy dostaneš opravdový obsah, který stojí za poslech.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Začátečníci v podcastech mají často jednu typickou iluzi. Myslí si, že když otázku jen tak lehce naznačí, host ji nějak… dořekne za ně. Jako by byl jasnovidec. 

Jenže hosté telepatii většinou neovládají. A naopak, když místo otázky předneseš filozofický monolog o smyslu života, většinou se dočkáš odpovědi: „Jo, to je zajímavý.“ A tím to končí.

Tohle je přirozená začátečnická chyba. Snaha působit sofistikovaně, tajemně, nenápadně vést rozhovor do hloubky. Jenže bez systému a čitelnosti se ti tvůj host v té hloubce utopí. Když máš v hlavě konkrétní myšlenku, řekni ji jasně, klidně a jednoduše. Nepředváděj se a ptej se s upřímným zaujetím. Tvé dotazy nemají znít jako bakalářka z psychologie. Hosta i posluchače bude bavit tvůj skutečný zájem.

A pozor — tohle nepochopení se ti může stát i s kamarádem. Znáš jeho příběh, víš, čím si prošel. Ale pro posluchače je to úplně nový svět. Tvým úkolem je pomoct ho otevřít. Představit téma, přidat kontext a ze známých detailů udělat plastické a srozumitelné odpovědi.

Svým známým nesmíš jen jednoduše pinkat polovičaté otázky s vědomím, že „on ví“.
Protože posluchač, který jede metrem z práce domů, vaří oběd, nebo trénuje na půlmaraton se prostě neorientuje.

A to je celé tajemství: Nechceš být nejchytřejší člověk ve studiu. Chceš přece, aby díky tobě zněl chytře tvůj host. A když se ti to povede, posluchači si zapamatují i tebe.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Plánuješ nahrávat solo podcast? Na první pohled to vypadá jednoduše. Ale realita je mnohem těžší. Protože všechno – energii, tempo i pointy – musíš odpracovat ty sám. Nemáš hosta, který se zasměje, přihodí historku nebo přikývne, že rozumí. A věř mi, bez toho je udržet pozornost mnohem těžší.

Jak na to? Základ je scénář. Pokud nejsi rozený řečník, zapomeň na oblíbený model: „nějak to ukecám“. To možná funguje ve sprše, ale v podcastu ne. Měj po ruce plán, poznámky, bonmoty, data. Klidně uveď zdroje. Posluchač hned pozná, že to myslíš seriózně. A v době, která přeje video obsahu, tu nápovědu v klidu přiznej.

Druhé pravidlo – piš si krátké věty. To proto, aby ses u nich zbytečně nezadýchal. Protože jakmile ti začne docházet dech a začneš mlaskat nebo svůj výklad eee přerušovat, zničíš si i ten nejlepší obsah.

Třetí tip. Nezapomeň na gradaci. Každé vyprávění potřebuje vývoj. Začni klidně, postupně přidej vtipy, napětí nebo fakta, a dojdi k pointě. Posluchač musí cítit, že celá cesta někam vedla a mělo smysl ti věnovat svou pozornost.

Další rada zní: Trénuj. Nahraj se a poslechni si to. Pokud slyšíš jen monotónní proud slov bez emocí a plný nudných výplní, tak to oprav. To není slabost, to je prostě příprava. A když máš dar mluvit z patra? Gratuluju. Ale i tak si napiš kostru, protože i improvizace občas potřebuje nápovědu.

Pamatuj – sólový podcast není deník, který čteš do zdi. Je to show. Tvoje show. A pokud ji zvládneš utáhnout jen vlastní energií a textem, jsi o krok dál než většina začátečníků.

Tak do toho!

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Začátečníci mají často jednu slabost: každou odpověď musí okamžitě okomentovat. „Jó, jasně!“ – „To je super!“ – „Souhlasím!“ … a host ještě ani nedomluvil. Jenže víš co? Někdy je lepší prostě… mlčet.

Ticho je totiž velmi podceňovaná zbraň. Dramatická pauza dokáže víc než tři rychlé „hm, jasně, rozumím“. Zkus se někdy po odpovědi na vteřinu odmlčet a uvidíš, co se stane. Host dostane prostor, rozvede svou myšlenku – a ty získáš odpověď s nečekaným bonusem. Anebo – přiznání, že přemýšlíš nad tím, co jsi právě slyšel, působí lidsky.

Můžeš si klidně dovolit chvíli ticha, nadechnout se a říct: „Tohle je zajímavé, musím si to srovnat v hlavě.“ V tu chvíli posluchači cítí, že se skutečně zapojuješ, a ne že jen sypeš připravené reakce jako stroj.Samozřejmě – reakce na hosta je důležitá. Empatie, údiv, vášeň – to všechno do rozhovoru patří. Ale chce to míru. Přehnané „wow, super, jojo!“ působí lacině.

Takže pamatuj: Neboj se ticha. To ticho totiž může udělat z tvého podcastu show, která má rytmus, hloubku a napětí.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Podcast o motivaci. Zní to dobře, že jo? Jenže… taky to zní jako padesát dalších podcastů, co už někde běží. A tvoje epizoda s názvem „Jak najít motivaci“? To je taková klasická univerzální nuda.

Teď si poslechni tenhle titulej: „Ztráta motivace ve třetím týdnu projektu.“
To už je jiná liga. To je konkrétní situace, kterou spousta lidí zná. A hlavně – má šanci, že si řeknou: „Jo, to je přesně můj případ.“

Tohle je totiž základní trik: univerzální téma je bezpečné, ale rychle vyšumí. Konkrétní téma je užitečné, protože dává posluchači důvod, proč si to pustit právě teď.A pozor – platí to i v oborových nebo firemních podcastech. Neříkej „budeme se bavit o marketingu“. To je jako říct „budeme se bavit o životě“. Zkus radši: „Jak vybrat správný slogan, když máš na stole dvacet nápadů a deadline zítra.“ To už je situace, do které se lidi umí vžít.

Takže až budeš plánovat další díl, zeptej se sám sebe: je tohle téma dost konkrétní? Nebo je to jen další vágní věta, co zní chytře, ale nic neříká?

Pamatuj – čím konkrétnější jsi, tím větší šance, že si tě posluchač zapamatuje. A že se vrátí, protože mu tvoje epizoda fakt něco dala.Univerzální rady najde všude. Ale tvůj podcast může být ten, kde dostane konkrétní odpověď na svůj konkrétní problém.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Jako moderátor máš jednu mocnou zbraň – přípravu. A víš, co ji dokáže úplně znehodnotit? Když se zeptáš na věc, kterou by sis během dvou minut našel na Googlu.

Host si tě pak nezařadí jako zvědavého průvodce, ale jako líného tazatele. A jeho respekt? Ten se ti začne sypat pod rukama. Samozřejmě nemusíš vědět všechno. Nikdo to po tobě nechce. Ale měl bys ukázat, že sis o hostovi něco zjistil. Že tě zajímá, co dělá. A že chceš jít dál než k všeobecně známým údajům.

Například: nikdy se neptej ve stylu „Vy jste pracoval v téhle firmě?“ – to ví každý, kdo má přístup k internetu. Radši se zeptej: „Pracoval jste na těchto projektech, s těmito lidmi – který klient byl pro vás nejnáročnější a proč?“ To už tě posouvá do role někoho, kdo zvídavě hledá detaily. Trochu té človečinky. Ať už je to seriózní postřeh, nebo klidně i drb – to záleží na tvém podcastu.

Ale hlavně: nikdy, opakuju nikdy, nezačínej rozhovor větou „Tak nám o sobě něco řekněte.“ Host, který tohle slyší, by si měl okamžitě sundat sluchátka, odmontovat port a odejít.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Tohle je klasická past začátečníků. Host řekne něco vtipného – a moderátor okamžitě přihodí svůj vlastní fór. Protože nechce být pozadu. Jenže výsledek? Přestřelka vtipů, která zní spíš jako přeřvaný kabaret.

Moderátor by měl umět nechat hostův humor rezonovat. Ne pokaždé dorovnávat nebo přebíjet. Protože i když jsi sám od přírody vtipný, tvoje role moderátora rozhovoru tě posouvá do specifické pozice. Pozornost má být hlavně na hostovi. On ti věnuje svůj čas, on spoluvytváří obsah tvého podcastu. Tak mu ty jeho humory nech doznít.

Jasně, je to tvoje show. Ty ji můžeš otevřít mega vtipným úvodem, pokračovat nečekanými otázkami nebo sem tam popíchnout provokativní poznámkou. A pokud máš dar originálního smyslu pro humor, buď za to vděčný a ber to jako mocnou zbraň. Ale – nepoužívej ji proti svému hostovi. Protože v tu chvíli se necítí jako partner v rozhovoru, ale jako soupeř v ringu.

A jestli máš potřebu mít první i poslední slovo, je to taky v pořádku. Jen to přiznej nahlas. Udělej si stand-up show, monolog podcast nebo projekt, kde bude jasné, že nejde o klasický rozhovor, ale o hru o lepší pointu.

Tak hodně štěstí.



+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Tímhle si musí projít asi všichni. Jako podcaster začátečník máš touhu dostávat stejně třeskutě vtipné odpovědi svých hostů, jaké slyšíš u konkurence. Takže máš plán: použiješ stejnou otázku, na kterou už host odpověděl jinde. Proč? Protože výsledek byl přece vtipný, virální a kontroverzní. A v titulku to dobře fungovalo. Tak proč by to nefungovalo i u tebe, že jo?

Jenže ouha. Host už ten vtípek říká posté. Automaticky, bez jiskry. A ty místo „wow efektu“ dostaneš šablonovitou odpověď, kterou tvůj hrdina trousí v každém rozhovoru. A posluchači si řeknou: „Jo, to už jsem slyšel…“ A magie okamžiku je pryč.Rešerše před rozhovorem je základ. Ale neděláš ji přece proto, abys něco kopíroval. Děláš ji proto, abys našel v rozhovorech konkurence díry. Nedořečené věty. Myšlenky, které zůstaly viset ve vzduchu. Tam je tvoje šance.

A zkus to třeba takhle: „Před pěti lety jste řekl tohle – cituji… Platí to pořád? A proč?“ Najednou máš novou pointu, nový kontext – a hosta, který musí přemýšlet. A možná ti tak vypotí i originální titulek.

Takže ano, klidně poslouchej rozhovory ostatních. Ale neptej se na stejné věci s nadějí na originální odpověď. Protože opakovaný vtip není vtipem. Je to jen replay.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www,jakubvilis.cz

Pozvat si do podcastu áčkového hosta je vlastně razítko úspěchu. Znamená to, že máš publikum, čísla a něco, čemu se říká fejm. Gratuluju – vytvořit z nuly koncept, za který ti lidi ještě navíc platí, není samozřejmost a zaslouží respekt.

Ale pozor. Pokud do studia posadíš jednoho z nejlepších moderátorů v zemi, riskuješ, že se rozdíl mezi vámi ukáže v celé nahotě. Jestli to vezmeš stylem „rovný s rovným“, jako když se spolu bavíte třeba ve fitku, všímavým posluchačům ten profesní rozdíl neunikne. A nebude to jen detail. Bude to slyšet a samozřejmě i vidět.

V podcastu nejsi sparring partner, jsi hostitel a manažer času. Ty určuješ téma a tempo. Ale bez toho nejdůležitějšího - tedy bez přípravy, bez dat, bez jmen a citací, kterýma chceš argumentovat, prostě před zkušeným matadorem vyzníš – jak to říct kulantně – blbě.

Takže ano, pokud máš koule a možnosti pozvat si prezidenta nebo nedostupnou celebritu, tleskám. Ale pak je to na tobě. Buď tu příležitost využiješ – nebo pohřbíš. 

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
linktr.ee/jakubvilis

Tohle je klasický nešvar, který vypadá nenápadně, ale může tě připravit o spoustu zábavy. Vypadá to asi takto: Moderátor se nadechne, položí otázku – a místo aby dal prostor hostovi, pokračuje směle dál ve stylu:
„A udělal byste příště tohle… nebo spíš tohle? Protože ono by to pak znamenalo tohle nebo támhleto…?“

No a host? Ten má pocit, že přišel místo rozhovoru vyplňovat dotazník. Takto si vybere z možností, které mu jako moderátor naservíruješ. Jenže tímhle stylem se připravíš o to nejcennější – o nečekané odpovědi.

Proč? Protože host nemusí přemýšlet. Jen si odškrtne jednu z tvých variant. A ty jako moderátor vlastně děláš tu kreativní práci za něj. Přitom realita mohla být daleko zábavnější, vtipnější, prostě úplně jiná, než sis představoval.

Co s tím? Začni u sebe. Poslouchej zpětně své rozhovory a všímej si, jak dlouhé otázky kladeš a jak na ně hosté reagují. A co dál? Příště si napiš otázky krátké. Jednoduché. A těch se drž. V záloze měj doplňující dotazy, které ti pomůžou jít víc do hloubky.

Pamatuj: tvoje role není odpovídat za hosta. Tvoje role je být zvědavý a připravit pro hosta sadu dotazů tak, aby tebe i posluchače překvapil.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
linktr.ee/jakubvilis

Budu upřímný. Pamatuju si, jak jsem po svém asi pátém rozhovoru měl pocit, že jsem se stal profíkem. Všechno mi připadalo dokonalé. Hosté byli skvělí, já získával sebevědomí, a měl jsem pocit, že mi to jde samo a že jsem prostě dobrej. Jenže…  Nebyl jsem. Byl jsem pořád na začátku. A ty jsi teď taky.

Jasně, rozjet vlastní podcast je skvělé. Možná je to tvoje první mediální zkušenost. Najednou šéfuješ projektu, který pro tebe pořád ještě má nádech kouzla. Zeptáš se na dvacet otázek a dostaneš 20 upřímných odpovědí. Poslouchají tě úplně cizí lidi. Někteří tě pochválí, jiní ti dokonce zaplatí. Ta euforie je krásná – ale je zrádná.

A víš proč? Protože po pár dílech přijde první vystřízlivění. Poslechovost stagnuje. Hosté nejsou tak vtipní, jak sis představoval. Nápady se nehrnou. A ty máš pocit, že už jsi řekl všechno, co jsi mohl. Tady teprve začíná ta pravá práce.

Co tím myslím? Nepřeceňuj svůj vlastní styl moderování. Po pěti dílech žádný styl ještě nemáš. Je to jen začátek cesty. Rozhovor je totiž jedna z nejtěžších disciplín v médiích. A ty se ji teprve učíš.

Takže, sleduj profíky. Studuj jejich práci. Zkoušej různé typy otázek. Buď odvážnější v pokládání osobnějších dotazů, všímej si detailů, trénuj naslouchání. A počítej s tím, že si občas vyrazíš zuby. Naštěstí jen obrazně.  

Ale hlavně – zůstaň zvědavý. První opravdové krize teprve přijdou. A pokud na ně budeš připravený, nezlomí ti vaz. Naopak – posunou tě dál.

Tak hodně štěstí.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
linktr.ee/jakubvilis

Když tvůj host nedokončí myšlenku, neznamená to, že ji máš dokončit za něj.
Zakončovat větu za hosta nepůsobí chytře. Působí to netrpělivě a nezdvořile.

Spěcháš někam? Ne. Tak počkej.

Host si chce odpovědět sám. A když mu každou myšlenku, každý údaj, každou pointu vezmeš z pusy, riskuješ, že ti řekne: „Ne, já jsem myslel něco jiného.“ A to je chvíle, kdy vypadáš jako snaživec, ale který je navíc mimo.

Takhle si u svých hostů renomé neuděláš. Budou mít pocit, že je mentorsky doplňuješ, jako by na to sami nestačili. A co je důležité? Přijdeš o moment překvapení, kdy tvůj host mohl větu dokončit úplně jinak, třeba vtipně. A posluchači? Ti tvoje doplňování taky neocení. Po pár epizodách je to začne pěkně štvát.

Tvoje role není být mluvčí hosta. Tvoje role je vytvořit svými otázkami poutavý příběh. A svým hostům připravit hodinu, kterou si užijí – a kvůli které se budou chtít vrátit.


+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
linktr.ee/jakubvilis

Tohle vypadá jako drobnost, ale bude tě stát spoustu energie a času.
Pokládáš jednu skvělou otázku za druhou, ale dostáváš jednoslovné nebo strohé odpovědi.

Jedna z klasických chyb začínajících tvůrců, je zvát si do podcastu hosty, kteří sice mají skvělý příběh, ale neumí ho veřejně převyprávět. Často to bývají kamarádi, kteří jsou u piva extrémně zábavní, jenže ve studiu jejich vtipnost splaskne a jejich vyprávění zní jako školní referát.

Co se stalo? Pro tebe, jako moderátora, je studio jako obývák, ve kterém jsi doma. Pro hosty je to cizí prostor, kde sedí s mikrofonem před pusou, přemýšlí nad každým slovem, bojí se trapnosti a váhají, jestli můžou zmínit všechny detaily. Tohle bývá dost stresující okamžik.

Jako moderátor a producent ale můžeš takovou situaci zmírnit. Pokud už od začátku dostáváš strohé odpovědi bez šťávy, nahrávání klidně zastav – nejsi v živém vysílání. Promluv si se svým hostem a nabídni možnosti, které hosta uklidní. Například. Může se opravit a špatné části vystřihneš, můžeš vypípnout detaily které mají být utajeny, nebo jako moderátor doplníš fakta, když se host zasekne.

Ale i tak se může stát, že rozhovor nevyjde podle představ. A někdy je pro oba lepší tu epizodu prostě nevydat.

Přátelství má větší cenu než následné výčitky z nepovedeného dílu.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
linktr.ee/jakubvilis