Na českém venkově je znali všichni. Muže v šedozelených stejnokrojích. Hlídali klidné noci první republiky, jejich svědomí bylo zkoušeno během nacistické okupace a nakonec museli čelit změnám, které přišly s únorem 1948.

Nacisté měli za 2. světové války s českým národem své tajné plány. Jedním z nich byla i násilná germanizace. Částečně si ji vyzkoušeli na dětech. Nutno také říct, že masová germanizace z pohledu nacistů vhodných jedinců a likvidace či otrocká práce těch nevhodných byl plán, který se měl naplno realizovat až po skončení války. Pořad vysíláme v repríze.

Ačkoliv Skandinávie nebyla tou nejdůležitější zájmovou oblastí československých tajných služeb, je s ní spojen jeden velký a jeden malý příběh, které se odehrály v 80. letech. V prvním figuroval dostihový jezdec a ve druhém pracovník ministerstva zahraničí. Poslechněte si čtvrtý díl minisérie pořadu Téma Plus o akcích československé rozvědky.

Následující příběh byl tak tajný, že o něm dlouho nic nevěděly dokonce ani československé tajné služby a vlastně dodnes toho o něm víme jen málo... Praha a Havana měly v dobách studené války výjimečné vztahy. Začaly se rozvíjet záhy po vítězství kubánské revoluce v lednu 1959. Už příští rok otevřelo Československo na Kubě svou ambasádu a zahájilo intenzivní styky s novou kubánskou vládou. Spolupráci zahájily také rozvědky obou zemí. V 60. letech rozjely akci s názvem Manuel.

Ne vždy platí, že nepřítel mého nepřítele je automaticky mým přítelem. To byl i případ Československa ve vztahu k mezinárodnímu terorismu, který v 70. letech sevřel Evropu. Do jaké míry podporovalo normalizační Československo teroristy z Frakce Rudé armády nebo palestinské teroristy? A proč si v Praze v 70. a 80. letech minulého století dávali tak často schůzky teroristé jako Carlos Ramirez Sanchez zvaný Šakal?

Atentáty, únosy, podstrčené dokumenty, dezinformační akce. To všechno prováděla československá rozvědka za dob komunismu. Kam až sahala její moc a na jaké akce si troufla? Do jaké míry byla v područí sovětské KGB a kde mohla jednat samostatně? A jak její fungování ovlivnila měnící se politická situace v poválečném Československu? Odpovědi nabízí pořad Téma Plus.

V neděli 3. října 1990 se po čtyřiceti letech Německo, rozdělené na komunistickou a demokratickou část, sjednotilo. Spolková republika Německo, od roku 1949 ztělesnění německé demokracie, se rozrostla o území bývalé NDR. Naplnil se tak sen německých revolučních demokratů z roku 1848. Na sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem tehdy debatovali o cestě ke sjednocenému, demokratickému Německu. Žel, neuspěli.

Balkánské mafie začaly v Československu působit ještě před pádem koncem socialismu a pádu komunistů. Po roce 1989 se jejich vliv rychle rozšířil – od cigaret a šedé ekonomiky, k obchodu s heroinem a kokainem. Dnes je naše země považována za uzel jejich mezinárodních aktivit i „klidné“ útočiště.

Po pádu komunistů dorazily do Česka ruskojazyčné skupiny a využily slabin přechodného období. Od násilného výpalného přešly k sofistikovanému praní peněz a tichému vlivu v byznysu i politice. Co znamenal „zátah U Holubů“ v roce 1995? A jak silné jsou sítě dnes? Odpovědi hledáme v další části série Mafiáni.

Americká mafie 20. století je prakticky mladší sestrou mafie italské, respektive hlavně sicilské, ostatní národnosti jako např. Irové hráli vždy druhé housle. Základní principy fungování – omertu, neboli mlčenlivost a pohrdání státem – si také italští mafiáni přinesli ze svých původních působišť, zejména na jihoitalském venkově, který nově nahradila americká velkoměsta.

Italská mafie se rodila v prostředí, kde vládly strach a mlčení. Příběh lékaře Gaspara Galatiho z konce 19. století ukazuje, jak se i citrusový sad mohl stát zdrojem vydírání a násilí. Z těchto kořenů vyrostla Cosa Nostra, která postupně ovládla nejen Sicílii, ale zasáhla i Spojené státy.

Československo mělo za dobu své existence celkem devět prezidentů. Ani jeden z nich neukončil svůj úřad „přirozenou cestou“, tedy vypršením mandátu. Jak k tomu došlo? Odpověď v sobě snoubí vypjaté dějiny 20. století společně s náhodou – a kdo chce věřit na osud, jde tomu říkat i takto. Odcházení našich prezidentů mělo své logické předpoklady a důsledky.

Málokterý autor literatury pro mládež se těšil a stále těší takové popularitě. Přitom mnohé z jeho knih vyšly před víc než 80 lety. Svět, ve kterém se „foglarovky“ odehrávají, je od světa dnešních dětí v mnohém neskonale vzdálený. A současně možná bližší než by se mohlo zdát.

Československý parlament neboli Národní shromáždění se stejně jako vláda a předsednictvo ÚV KSČ ocitlo v prvních dnech sovětského vpádu do Československa v poněkud schizofrenní situaci. Všichni ti muži a ženy ve „zvolených“ funkcích se začali poprvé chovat jako představitelé suverénní země nezávislé na moskevské centrále. Bylo to úctyhodné, a zároveň to přišlo příliš pozdě. Pod dohledem tanků neměly pevné postoje dlouhého trvání.

„Vláda republiky československej predkladá na schválenie návrh zákona o peňažnej reforme. S peňažnou reformu uskutoční sa súčasne dňom 1. júna zrušenie lístkového systému na potravinárske a priemyselné tovary.“ Těmito slovy zahájil v sobotu 30. května 1953 předseda vlády Viliam Široký schůzi Národního shromáždění, na které se reforma odhlasovala. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

„Ty nejíš maso? To ti musí chybět bílkoviny. Vždyť ti to ani nemůže chutnat.“ To jsou jen některé z reakcí lidí na dobrovolné vyřazení masa, případně jiných živočišných produktů z jídelníčku. Málokdo tuší, že historie vegetariánství je daleko starší, než by se mohlo zdát. Na světové úrovni bychom jeho kořeny nalezli ve filozofických směrech Asie a starého Řecka. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

V posledních týdnech jsme toho na Plusu řekli opravdu hodně k případu skupiny bratří Mašínových. Několik zajímavostí a postřehů za pomoci historiků doplní a okomentuje speciální vydání pořadu Téma Plus.

Psal se rok 1972 a do maďarské Budapešti se chystal na koncert britský zpěvák Paul Rodgers se skupinou Free. Převážně šeptandou se zpráva rozletěla i po sousedním Československu a dostala se až na severní Moravu a do Slezska. Janu Horákovi táhlo tenkrát na 20 a v Tématu Plus uslyšíte jeho vzpomínky na cestu do Maďarska a vůbec o tom, co by mladý člověk za komunismu neudělal pro hudbu.

Tisíce lidí musely pryč ze svých domů či bytů a další tisíce se do nich nastěhovaly. Na poválečné vysídlení německého obyvatelstva navázal po roce 1945 proces osídlování tuzemského pohraničí. Nejprve dobrovolný, ale později i řízený. V květnu 1945 bylo sovětskou a americkou armádou osvobozeno Československo, včetně jeho pohraničních oblastí, které byly roku 1938 připojeny k Německu.

„Ukažte mi člověka, který nesnáší detektivky, a já vám ukážu hlupáka; možná chytrého hlupáka, ale přesto hlupáka,“ napsal Raymond Chandler, autor celé hromady detektivek a stvořitel Phila Marlowa. Těžko říct, co je na tom pravdy – už proto, že většina lidí detektivky ráda má. Stačí se podívat do televizních programů. Detektivky a kriminálky, ať už jako filmy nebo seriály, jsou asi nejčastějším vysílaným žánrem.