Tentokrát s Martinem Pacovským, investičním ředitelem Arete Energy Transition Fund, řešíme, co vlastně znamená spuštění ETS2 pro české domácnosti a firmy. Jde spíš o politický experiment než promyšlený nástroj? Jak z povolenek vznikl investiční produkt pro banky místo stabilního systému? Jak to bude s náklady ETS2? Dopadnou nejvíc na chudší spotřebitele a východ Evropy? A proč se dnes v energetice investuje snáz v Polsku než v Česku?

Jak je na tom notifikace jádra, francouzská stopa, její vliv a půjčka pro EDU2, kde jsou skutečné náklady a kdo je bude platit? Co mění německý průmyslový tarif a přerod Německa v dovozce elektřiny? Dává smysl ETS1/ETS2, nebo proč prostě vypnout nic neřeší? A co musíme zvládnout do roku 2040, aby to naše ekonomika zvládla?
Na všechny otázky se nedostalo. Odpovíme na ně v jednom z příštích dílů.

Německo přehodnocuje Energiewende: z exportéra je dovozce, obnovitelné zdroje narážejí na limity, přenosová síť nestíhá, průmysl ubývá a vláda si pomáhá hrou s čísly místo tvrdých rozhodnutí. Vysvětlujeme, proč bez plynu, zbytkového uhlí a masivního zásahu státu transformace nevyjde, co znamenají plánované kapacitní platby a proč je Česko na německém vývoji existenčně závislé, zatímco doma pořád chybí realistická energetická koncepce.

EK po roce odpověděla na podnět minoritních akcionářů k windfall tax. Znamená to, že členské státy mohly unijní pravidla ignorovat? Proč komise tvrdí, že žádné povinné nařízení vlastně neexistovalo? Otevírá se tím cesta k žalobě na stát? A jak do hry vstupuje možné zestátnění ČEZ?

🎧 Nový díl Štěpení o dopadech verdiktu EK i dalším postupu akcionářů.

Naděje, že modularita zlevní jádro, zatím naráží na realitu. Některé projekty jsou  až čtyřikrát dražší, než se čekalo, a fungují jen v Rusku a Číně. Opravdu se malé reaktory v budoucnosti stanou klíčovým zdrojem pro AI, datová centra a průmysl? A má Česko riskovat miliardové investice do technologie, která zatím existuje hlavně na papíře?

🎧 Nový díl Štěpení o mýtech a realitě SMR, investicích ČEZu a budoucnosti jádra.

Tentokrát jsme si pozvali hosta, investora Michala Semotana, který má energetiku v malíku. Téma elektromobility jsme probrali do detailu, od současného vývoje až po to, co může rozhodnout o její budoucnosti. Řešíme, kde se dnes v energetice opravdu vydělává. Jde o elektrárny nebo o kabely, turbíny a infrastrukturu? Jak poptávku mění AI a datacentra? A jak to ovlivňuje jeho investiční uvažování?

Ceny energií se po krizi zdánlivě uklidnily. Má ještě smysl měnit dodavatele, fixovat cenu nebo čekat? A jak velký vliv má dnes regulovaná složka, kterou spotřebitelé neovlivní? V novém díle Štěpení řešíme, co teď dává u elektřiny a plynu největší smysl, jak přemýšlet o výběru tarifu a proč se i sleva 10 % může na složence projevit jen minimálně. Praktický průvodce tím, jak se na podzim vyznat v cenách energií.

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.

Transformace energetiky stojí na sítích. Páteřní přenosová soustava a rozvětvená distribuční síť ale byly stavěné pro velké zdroje minulého století. Boom střešních solárů a decentralizace zdola ukazují, že investice za stovky miliard nelze dál odkládat. Zároveň se právě regulovaná složka stává zásadním faktorem účtů za elektřinu.V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr vysvětlují, jak funguje přenos a distribuce, proč dnes tvoří regulovaná složka klidně polovinu ceny pro domácnosti, co znamená přeceňování regulované báze aktiv a jakou roli v tom sehraje Modernizační fond, chytré elektroměry i evropský tlak na posílení sítí.

Maďarský projekt jaderné elektrárny Paks II měl být symbolem nové výstavby v regionu. Jenže stavba se vleče, náklady rostou a do celé věci zasahuje politika. Rakousko se tradičně staví proti a zpochybňuje podobné projekty u sousedů. Pro Česko to znamená jediné. I Dukovany čeká složitá cesta. Ukazuje se, že v Evropě není stabilní model, jak nové jaderné bloky stavět a financovat. Každý projekt naráží na odpor části veřejnosti, na právní nejistotu i na geopolitické komplikace.

Co říká maďarský příklad o budoucnosti jádra ve střední Evropě? Proč i přes deklarovanou podporu zůstává jaderná energetika v EU v šedé zóně a proč ani české Dukovany nemají vyhráno? O tom všem v nové epizodě Štěpení.

Akcie ČEZ v minulých týdnech překročily 1300 korun. Než přišla malá korekce, vzniklo z toho velké haló, slyšeli jsme o nestandardním růstu kvůli spekulacím na výkup minoritních akcionářů hnutím ANO. To ale není hlavní důvod posilování. Stěžejní jsou vyhlídky na končící windfall tax, zásadně poškozující ziskovost společnosti, a také na nadále vyšší ceny elektřiny. ČEZ se navíc po nedávném ovládnutí plynové distribuce stává stále atraktivnějším. Platí, že podnikání v regulované sféře, kde nehrozí cenové výkyvy, trhy oceňují.
Proč Michal Šnobr říká, že na aktuální situaci čekal dvacet let, a proč si on ani valná většina minoritních akcionářů žádné zestátnění nepřeje? I to se dozvíte v nové epizodě Štěpení.

Poslední měsíce ukazují, jak snadno se kolem nových jaderných bloků míchá politika s byznysem: vyřazený Westinghouse se přes licenční dohodu vrací „oknem“, KHNP ustupuje z dalších evropských projektů a českému průmyslu se slibuje 60 % podíl, který není ve smlouvě.

V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr rozebírají, co přesně dohoda KHNP × Westinghouse znamená pro Dukovany, proč se „60 % pro české firmy“ jeví jako nerealistické a co přinese notifikace EU nebo případné šetření Evropské komise

Jak reálně funguje ekologická masná farma v Česku? V prvním díle speciální série Farmaření v Česku si Michal Šnobr si pozval Leontýnu, zootechničku a manažerku Ekofarmy Adršpach v Horním Adršpachu, aby otevřeně popsali roční provoz masné farmy.

V díle jsme prošli rok masné bio farmy krok za krokem. Od první seče přes pastvu a krmení až k telení, navážení hnoje či kejdy a návratu živin zpátky na louku. Vysvětlili jsme, kdy a proč volit seno a kdy senáž a co to dělá s výživou před i po porodu. Nechyběla ani část, kde jsme se zaměřili i reprodukci a genetiku. Proč se 85 procent březostí řeší inseminací? Jak se selektuje bezrohost, mléčnost a snadné telení? 

Rozebrali jsme i technologie, které farmu posouvají dopředu – obojky s pedometry a čidla na ocas, díky nimž víme, kdy je říje a kdy se blíží porod. A neopomenuli jsme ani ekonomiku. Proč dotace tvoří zhruba dvě třetiny příjmů a co přináší tržby?

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.

Windfall daň v českém provedení není to, co zavedla EU. Zatímco Evropa v krizi nařídila 90% odvod z tržeb výrobců elektřiny, Česko zvolilo daň ze zisku a nastavilo základ z „temných” let 2018–2021 +20 %. Výsledek? Tíha dopadla hlavně na ČEZ, zatímco banky odvedly zlomek slibovaného inkasa.
Markéta Malá a Michal Šnobr rozpitvávají, proč se tahle daň „sama nevypne” (ceny plynu a povolenek jsou strukturálně výš), jak se efektivní zdanění ČEZ v některých kvartálech vyšplhalo až k ~85 %, a proč prodloužení WFT do let 2024–2025 už neslouží krizové pomoci, ale záplatování rozpočtu. Řeč je i o právních krocích a o tom, jak tahle konstrukce poškozuje kapitálový trh i minoritní akcionáře.
Co by dávalo smysl místo toho? Evropský strop z tržeb a transparentní dividendová politika. Místo „přílepků” a křoví jasná pravidla, která nehubí investice do nových zdrojů a důvěru investorů.

V posledních letech stát ukázal, jak nedělat vlastnickou politiku: mimořádné dividendy na poslední chvíli, windfall daň, pokus snížit 90% hranici pro přeměny (Lex ČEZ). Výsledek? Nepředvídatelnost, propad důvěry investorů a ještě silnější postavení managementu vůči politicky obsazené dozorčí radě.

V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr rozebírají, jak má vypadat dividendová politika „s péčí řádného hospodáře”, proč koaliční klíč v dozorčí radě oslabuje kontrolní funkci, a co přesně znamená 90 % pro vytěsnění. Bavíme se o tom, proč „zkratky” typu Lex ČEZ rozbíjejí trh, zatímco férový výkup s přiměřenou prémií je jediná udržitelná cesta, pokud chce stát skutečnou kontrolu (a zároveň si zachovat reputaci právního státu). Do kontextu dáváme i nadcházející investiční vlnu: přenos, distribuce, nové zdroje — a proč bez předvídatelných pravidel porostou náklady všem.

Jak může vypadat férové ovládnutí ČEZ? Proč dává smysl z pohledu budoucích investic? A co přesně řešil Lex ČEZ?

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu

Nový systém emisních povolenek zasáhne pohonné hmoty i vytápění a promítne se přímo do peněženek spotřebitelů. Už nejde o velké elektrárny a průmysl jako v ETS1, ale o běžné lidi, kteří platí za benzín, naftu, plyn nebo uhlí. Markéta Malá a Michal Šnobr vysvětlují, kde má ETS2 svůj původ, kdo jej v Česku schválil, jaké budou dopady na inflaci i proč hrozí, že Česko nemusí získat ani korunu z klimatického sociálního fondu, který by měl zmírnit následky pro zranitelné domácnosti. Jaký je skutečný cíl tohoto systému? Je možné, aby ho politici ještě odvrátili, nebo jde jen o alibismus?

Celý díl: https://www.patreon.com/c/stepeni

Ani s 70% podílem nemůže rozhodnout o všem. Může jen to, co mu dovoluje zákon o obchodních korporacích – a to je pro mnoho lidí překvapení. Jaká jsou jeho skutečná práva?

V první části trilogie o akciových společnostech a roli státu v nich vysvětlují Markéta Malá a Michal Šnobr, jak funguje valná hromada, dozorčí rada a představenstvo ČEZu, co znamenají hranice 50 %, 75 % a 90 % a proč ani vláda nemá jednoduchou cestu k vytěsnění minoritářů.

Dozvíte se, kdo je „kvalifikovaný akcionář“, jak funguje akcionářská žaloba a proč může být klíčem povinnost loajality – zejména v souvislosti s windfall daní. Bez znalosti těchto pravidel nelze pochopit, co stát v ČEZu může a co už je za hranou zákona.

Poslechněte si díl Štěpení, který rozkrývá právní základ celé debaty o ČEZu.

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu

Domácí fotovoltaika zažívá útlum. Velké solární parky se nestaví. A Česko míří daleko mimo vlastní klimaticko-energetický plán.

Obnovitelné zdroje mají být pilířem moderní energetiky. Jenže v Česku jejich rozvoj brzdí přeregulovanost, zpomalené dotace i systémové chyby. Markéta Malá a Michal Šnobr se v nové epizodě Štěpení dívají na to, proč klesá zájem o domácí fotovoltaiku, proč firmy ruší připravené projekty a proč se velké solární parky na brownfieldech prakticky nestaví.
Zásadní je ale otázka, kterou politici neřeší: co se musí změnit, aby obnova energetiky skutečně fungovala? A jakou roli má hrát stát – tvůrce podmínek, nebo byrokratický brzdič? Dojde vůbec někdy k opravdovému rozvoji komunitní energetiky a akumulace? A jak se v tom všem odráží střet jádra a OZE?

Evropa se rychle transformuje a obnovitelné zdroje jsou její novou realitou. Německo a Polsko se rychle přizpůsobují a obnovitelné zdroje u nich hrají stále větší roli. V Německu už většinu elektřiny vyrábějí z větru a slunce, Polsko se odhodlalo investovat do obnovitelných zdrojů, aby se dostalo k podílu 50 procent z OZE.
A jak je na tom Česko? I když máme národní plán na zajištění 30 procent podílu obnovitelných zdrojů, realita je zatím jiná. S obnovitelnými zdroji jako fotovoltaika a větrné elektrárny se stále potýkáme s nízkým výkonem a legislativními překážkami.
Markéta Malá a Michal Šnobr se v nové epizodě Štěpení zaměřují na vývoj obnovitelných zdrojů v Česku, Polsku a Německu. Jakým výzvám čelí naše přenosová soustava? Proč nám stále chybí dostatečné investice do infrastruktury a jaký vliv mají zahraniční přetoky energie na naši stabilitu?

Mezi lety 2015 a 2020 jsme žili v energetické nirváně – plyn za 15 eur, elektřina za 30. Nikdo neřešil investice, nikdo neměl důvod šetřit. A všechno se zdálo být samozřejmé.

Dnes jsme o desítky eur výš. Levný ruský plyn zmizel, místo něj tankery LNG. Emisní povolenky už nestojí pět, ale sedmdesát eur. A Německo místo vývozu elektřiny dováží. Co se stalo?

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr vrací k základům cenotvorby. Rozebírají roli plynu jako závěrného zdroje, vliv povolenek i geopolitické přelomy poslední dekády. Mluví o tom, proč je současná cena elektřiny stále příliš nízká na to, aby se vyplatilo stavět nové zdroje – a proč je návrat levné energie už jen iluzí.

Co určuje cenu elektřiny? Kde se láme evropská konkurenceschopnost? A proč na energetiku stále nemáme plán?

Česko má plán. Tedy spíš: mělo by mít. Uhlí má skončit do roku 2033, fotovoltaika má vyrůst na 10 GW, větrníky na 1,5 GW. Místo toho vidíme miliardy utopené v neefektivních dotacích, přetíženou síť a firmy, které radši od projektů ustupují.V novém díle Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr zaměřují na to, proč se rozvoj obnovitelných zdrojů nedaří – a jak stát místo strategické energetiky rozdává miliardy na soláry pro domácnosti, ale kašle na distribuční síť. ČEZ selhává ve svých cílech a náhrada za uhlí zatím neexistuje.Stane se z Česka dovozce elektřiny? Jakou cenu zaplatíme za patnáct let nečinnosti? A proč dnes žádný nový megawatt – ať už solární, plynový nebo jaderný – nevznikne bez státní podpory?Celý díl k poslechu na Patreonu a HeroHero