Iniciativa Chraňme pražskou noc spustila petici, kterou doposud podepsalo více než pět tisíc lidí, jež požaduje ukončení výměny sodíkových výbojek veřejného osvětlení v hlavním městě za LED svítidla s bílým světlem. Například publikace, kterou v říjnu loňského roku zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že právě bílé světlo je společně s tím modrým „v nočním prostředí nejméně přirozené a nejzásadněji narušuje cirkadiánní rytmus živých organismů i člověka a jeho schopnost se regenerovat a odolávat civilizačním onemocněním." Společnost Technologie hlavního města Prahy, která má osvětlení v hlavním městě na starosti, namítá, že výměna sodíkových výbojek vyplývá z evropské legislativy. Určuje ale, jestli mají být použita právě LED svítidla s bílým světlem? Jaké jsou argumenty pro jejich použití? A je šance, že by město od tohoto kroku ještě ustoupilo? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Výtahu Respektu František Trojan.
Déle než týden trvající protesty v Íránu si doposud vyžádaly přes tři desítky obětí, a to včetně několika dětí. Informovala o tom lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech, která shromažďuje informace od své sítě aktivistů a aktivistek v Íránu. Původně protesty začaly v reakci na rekordní propad íránské měny, následně se k nim ale přidali například i studenti a demonstrace získaly i politický motiv. Americká prezident Donald Trump varoval, že pokud íránský režim bude pokračovat s vražděním demonstrantů, USA proti němu tvrdě zasáhnou. Vedoucí zahraniční rubriky Tomáš Lindner ve středeční epizodě Výtahu Respektu vysvětluje, co by to pro Írán znamenalo, jak na tom momentálně tamní režim je i jak reálný je v současnosti jeho pád. Moderuje Zuzana Machálková.
V Paříži se v úterý odpoledne sešli lídři zemí takzvané koalice ochotných, kteří jednali mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Česko tam poprvé zastupoval premiér Andrej Babiš z ANO, který je přitom ve vládě s SPD, jehož politici v posledním týdnu nešetřili kontroverzními výroky vůči této válce zasažené zemi a jejímu vedení. Šéf hnutí a předseda sněmovny Tomio Okamura například ve svém novoročním projevu mluvil o „ukrajinských zlodějích kolem Zelenského junty", Radim Fiala z SPD zase zpochybnil, že by za výbuchem skladu ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko. Jak k tomu zbytek koalice přistupuje? Čím jsou některé aktuální kroky vlády problematické? A co očekávat od hlasování o důvěře, které je naplánováno na příští týden? Nejen o tom mluví v další epizodě Výtahu Respektu Kristýna Jelínková.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Flores byli v pondělí přepraveni z věznice v newyorském Brooklynu do budovy federálního soudu na Manhattanu. Americké úřady je obvinily z řady trestných činů, a to včetně narkoterorismu nebo spolčení za účelem pašování kokainu do Spojených států. Děje se tak po víkendových útocích USA na Caracas, které si vyžádaly desítky obětí. Americký prezident Donald Trump bez dalších podrobností uvedl, že jsou to právě Spojené státy, které nad Venezuelou drží kontrolu, a to i přesto, že řízením země byla pověřena viceprezidentka Delcy Rodríguez, která je podporovatelkou autoritáře Madura. V pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová vysvětluje, proč k moci nebyla připuštěna venezuelská opozice, zda kroky USA skutečně mohou vést k pádu režimu ve Venezuele, ale také jestli jsou slova šéfa Bílého domu o tom, že americké společnosti budou moct díky událostem těžit víc zásob venezuelské ropy, uskutečnitelné. Moderuje Zuzana Machálková.
Už od 1. ledna se Bulharsko stane 21. členem eurozóny, která se rozšíří po dvou letech. Naposled do ní vstoupilo Chorvatsko. Počet Evropanů a Evropanek, kteří používají euro, se tak zvýší na více než 350 milionů. Bulharsko však tento historický moment zažívá v době politické krize. V polovině prosince podala vláda premiéra Rosena Željazkova demisi, a to po sérii masových protestů proti navrhovanému rozpočtu a korupci v zemi. Šlo přitom o devátou bulharskou vládu za posledních pět let. Co Bulharsko čeká dál? Jak ho ovlivní přijetí eura? A jak se k tomu staví tamní obyvatelé? Nejen o tom mluví v poslední letošní epizodě Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.
Od 1. ledna v Česku vchází v platnost nový zákon o zbraních a střelivu, který přináší desítky změn. Prodejci zbraní například budou muset hlásit podezřelé obchody a držitelé zbraní podstupovat lékařskou prohlídku nikoliv po deseti, ale po pěti letech. Nová pravidla prošla sněmovnou na konci ledna roku 2024, tedy jen pár týdnů po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, změny byly plánovány už dříve: „O tom zákonu se debatovalo roky, současná podoba vznikla za vlády Petra Fialy (ODS). Ta střelba na FF UK urychlila schválení," upřesňuje s tím, že změny jsou hlavně formální. „I po těch změnách bude mít Česko jeden z nejliberálnějších zákonů o držení zbraní civilisty v demokratických zemích. Naprosto zásadní změna je, že vznikne digitální centrální registr zbraní, do kterého bude mít přístup policie i tajné služby." Co se ale s novými pravidly změní v praxi? Proč se v Česku nezohledňuje etická rovina držení zbraní? Kolik lidí je má vlastně legálně? A v čem se oproti většině Evropy budeme lišit i s novým zákonem?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v jeho sídle na Floridě, kde navázali na jednání vedoucí k ukončení ruské agrese na Ukrajině. Ta přitom pokračovala i o víkendu. Moskva na Kyjev vyslala na 500 dronů a 40 raket a zaměřila se hlavně na civilní a energetickou infrastrukturu. Obě hlavy států schůzku hodnotily pozitivně, stejně jako lídři EU či NATO. Skutečně se ale jednání někam posunula? Jak se k možným ústupkům staví Ukrajinci a Ukrajinky? A proč se zkraje týdne šéf Bílého domu schází s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.
Rok 2025 v zahraničí začal mimo jiné inaugurací Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu a stal se 47. prezidentem Spojených států. Jeho kroky ovlivnily nejen USA, ale obecně dění ve světě, a to včetně mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nebo na Blízkém východě. V tom byl v uplynulém roce poprvé vyhlášen hladomor, a to v Gaze, kde pokračovaly boje mezi izraelskou armádou a teroristickým hnutím Hamás. Na všechny zmíněné události navíc musela reagovat i Evropská unie. O tom všem je speciální epizoda Výtahu Respektu, ve které zahraniční dění shrnují Magdaléna Fajtová, Dominika Perlínová, Ondřej Kundra a Tomáš Lindner. Moderuje Zuzana Machálková.
Rok 2025 v Česku by se dal velmi zjednodušeně rozdělit do dvou částí. Konkrétně přípravy na sněmovní volby a povolební dění. Nejen o klíčových událostech z těchto období, ale také o tom, jak se Česká republika posunula v řadě společenských otázek nebo jak je na tom ke konci roku ekonomicky, debatují ve speciálním vydání Výtahu Respektu Kristýna Jelínková, Silvie Lauder, František Trojan a Filip Zelenka. Moderuje Zuzana Machálková.
Unijní prezidenti a premiéři ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu jednají především o další finanční podpoře Ukrajiny. Jednou z možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy, k čemuž má ale výhrady jak Belgie, tak i Maďarsko, Slovensko nebo Česko. Ve hře je přitom částka 210 miliard eur, která by Ukrajině umožnila čelit ruské agresi příští minimálně dva roky. Proč některé státy tuto variantu blokují? Co dalšího je na summitu na stole? V jaké fázi jsou mírová jednání a skutečně by Putin mohl nasadit další vojenskou sílu na Ukrajině, jak v reakci na evropská jednání varuje? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra.
Jen co se nová vláda Andreje Babiše z ANO, ve které jsou kromě jeho hnutí i SPD a Motoristé, v pondělí ujala moci, hned druhý den na prvním řádném zasedání prosadila celou řadu změn. Přišlo avizované odmítnutí unijního systému emisních povolenek ETS 2 či odmítnutí migračního paktu, ale také schválení nového stavebního zákonu nebo odvolání dozorčí rady České pošty a předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka. Kromě toho stát na základě rozhodnutí vlády od příštího roku zcela převezme financování podporovaných zdrojů energie. Kde na to ale vláda vezme peníze? Skutečně je možné jen tak odmítnout unijní směrnice a legislativu? A jaké kroky chystá kabinet hned zkraje příštího roku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Výtahu Respektu Filip Zelenka.
Zástupci spolku Skupina D, který v rámci projektu Nemesis pořádá sbírku dovážející drony pro Ukrajinu, se v úterý ohradili proti tomu, že by se měli dopustit jakékoliv trestné činnosti. Reagovali tak na informaci z konce minulého týdne, že Vojenská policie prověřuje jednoho z jejich dodavatelů. Podle Skupiny D, která od roku 2023 vybrala na drony pro Ukrajinu 263 milionů korun, to ale na jejich činnost neoprávněně vrhá špatné světlo. Jaroslav Spurný nicméně ve Výtahu Respektu vysvětluje, že zástupci spolku v případu vystupují jen jako svědkové a dodává souvislosti v tom, proč se Vojenská policie na dodavatele zaměřila právě nyní a jak by to mohlo souviset se servilitou některých úředníků vůči novému ministrovi obrany Jaromíru Zůnovi. Moderuje Zuzana Machálková
Česko má od pondělí novou vládu. Kabinet Andreje Babiše z ANO jmenoval prezident Petr Pavel, který upozornil, že ministři a ministryně přebírají moc v turbulentních časech, a to z hlediska bezpečnosti, ekonomiky i politického vývoje. Kromě samotného jmenování a prvního, tentokrát pouze koordinačního, zasedání vlády došlo také k setkání nyní už expremiéra Petra Fialy z ODS s novým předsedou vlády, kterému předal osmdesátistránkovou zprávu o stavu země. Co v ní stojí? Jde o PR předchozího kabinetu, nebo si z něj ten současný skutečně bude moct něco vzít? Došlo k nějakému posunu v obsazení postu ministra životního prostředí? A do čeho se nová vláda pustí nejdřív? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě podcastu Výtah Respektu František Trojan.
Americký prezident Donald Trump je proslulý mimo jiné i výroky vůči ženám, hlavně pak z řad novinářek a političek, které jsou v lepším případě nevhodné, v horším naprosto za hranou. Jen za poslední dobu jich přibylo hned několik. Připomeňme například situaci, kdy novinářka z The New York Times Katie Rogers napsala článek o jeho stáří a možné ztrátě energie, za což ji označil za novinářku třetí kategorie, která je ošklivá uvnitř i vně, nebo když se ho jiná novinářka, Catherine Lucey z Bloomberg News, zeptala na kauzu Jeffreyho Epsteina a možnost zveřejnění dokumentů, na což Trump zareagoval slovy: "Quiet, quiet, piggy", která se dají přeložit doslova jako „mlč, mlč, prasátko". Další příklady jeho výroků uvádí ve čtvrtečním Výtahu Respektu Dominika Perlínová, přičemž Silvie Lauder doplňuje, proč je problém, že takto mluví nejmocnější muž světa, jak bývá šéf Bílého domu označován: „Jeho chování je do nějaké míry normotvorné a legitimizuje chování běžných lidí. To jsme mohli vidět i v Česku na některých prezidentech, specificky na Miloši Zemanovi. Nebezpečné je to v tom, že je potom obtížné být překvapen, že se běžní lidé chovají útočně a nepřátelsky, což se pak může stupňovat k nějakému agresivnímu chování na ženách." Proč terčem útoku bývají právě ženy, zvlášť pak některé? A jak tomu čelit?
Ministrem zemědělství nejspíš od příštího týdne bude Martin Šebestyán, kterého nominovalo hnutí SPD. Nejčastěji se v souvislosti s jeho nominací mluví o možném střetu zájmů. V letech 2013 až 2022 byl totiž generálním ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu, přičemž třeba podle Transparency International měl jednat ve prospěch Agrofertu Andreje Babiše. „Poté, co odešel z postu šéfa SZIF, začal pracovat jako lobbista v jedné organizaci, která sdružuje velké zemědělské podniky, a to včetně Agrofertu. Ve vedení té lobbistické skupiny jsou i lidé z Agrofertu, takže to propojení je značné," dodává ve Výtahu Respektu Filip Zelenka. Je běžné, že by se stal lobbista ministrem? Bude Šebestyán požadovat, aby Agrofert vrátil dotace? Jaké jsou jeho priority v čele ministerstva zemědělství? A pro koho je jeho nominace dobrá, nebo naopak špatná zpráva?
Šedesát šest dní po volbách jmenoval prezident Petr Pavel šéfa ANO Andreje Babiše premiérem. Do křesla vlády se tak vrací po čtyřech letech. Protože vládu hlava státu jmenuje o necelý týden později, konkrétně 15. prosince, dosluhuje ještě kabinet Petra Fialy z ODS, ač tedy v demisi. Česko tak má na pár dní dva premiéry. Protože ale ten nově jmenovaný přinesl na Pražský hrad seznam ministrů a ministryní bez jména Filipa Turka, zůstává otázkou, kdo usedne do čela ministerstva životního prostředí. Je to pro čestného prezidenta Motoristů konečná, nebo má ještě šanci? Co vlastně čekat od Andreje Babiše coby premiéra? Bude v něčem jiný, než před čtyřmi lety? A do čeho se chce jeho vláda pustit hned co převezme moc? Nejen na to se Zuzana Machálková ptá Františka Trojana v úterní epizodě Výtahu Respektu.
S Jindřiškou Bláhovou o fúzi amerických firem za 72 miliard dolarů a možných dopadech na filmový i televizní průmysl. Moderuje Štěpán Sedláček.
Společnost Netflix se dohodla na koupi Warner bros Discovery včetně filmových a televizních studií a HBO. Projde spojení velkých hračů u ministerstva spravedlnosti (DOJ)? Na možnou fúzi za zhruba 72 miliard dolarů chce ovšem dohlédnout i prezident Donald Trump, který minulý týden v Bílém domě mluvil s šéfem Netflixu Tedem Sarandosem. Co možné spojení tradičního hollywoodského studia a kabelové Quality TV s průkopníkem streamování může vyvolat v americkém a potažmo západním filmovém a televizním byznysu? Proč jsou mnozí američtí filmaři proti? To ve Výtahu přibližuje Jindřiška Bláhová.
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek mluvil s dalšími nominanty na ministry příští vlády. Tentokrát za ním na Pražský hrad dorazil předseda Motoristů Petr Macinka, který je kandidátem na ministra zahraničí, nominant SPD na ministra zemědělství Martin Šebestyán a další nominant tohoto hnutí, tentokrát na ministra obrany, Jaromír Zůna. Právě o někdejším prvním zástupci náčelníka generálního je čtvrteční epizoda podcastu Výtah Respektu, ve které Ondřej Kundra popisuje Zůnovu dosavadní kariéru, jeho možný střet zájmů, motivaci k tomu stát se ministrem i postoj k pomoci Ukrajině a přístup k Rusku či Číně jako bezpečnostním hrozbám nejen pro Česko.
Spojené státy v posledních měsících podnikají největší nasazení armády v Karibiku za několik dekád. Pentagon to zdůvodňuje potřebou bojovat proti lodím, které pašují drogy. V polovině měsíce dokonce USA do oblasti přemístily největší vojenské plavidlo na světě, letadlovou loď USS Gerald R. Ford, přičemž útoky si doposud vyžádaly přes osm desítek životů. Zvláštní pozornost Bílý dům věnuje Venezuele, u které Donald Trump oznámil úplné uzavření vzdušného prostoru a nevyloučil ani pozemní útoky. Je za tím skutečně pašování drog nebo snaha svrhnout venezuelského autoritáře Nicoláse Madura? Co by se s Venezuelou dělo poté? A hrozí v Karibiku válka? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.
V textu Proč zemřel zápasník a pražský bezdomovec Vráťa Šourek Marek Švehla přibližuje konkrétní příběh člověka žijícího na ulici i to, jakým způsobem s těmito osobami pracují nejen sociální a zdravotní služby v Česku, ale také hlavní město. V úterní epizodě podcastu Výtah Respektu pak vysvětluje, proč chybí data o počtu lidí bez domova i v čem má Praha, ve které se přitom (zvlášť v některých částech) daří komplikované téma bezdomovectví zvládat, ještě mezery.