Poslední díl seriálu Zlaté dno přivádí posluchače do Lokte nad Ohří, kde se nachází unikátní expozice knižní vazby. Historické jádro města ukrývá vzácné knižní poklady, ale také vzpomínky na věhlasné umělecké knihaře Jarmilu a Jana Sobotovi. S podporou zakladatelů Společenstva českých knihařů a kurátorky Kateřiny Brindzové tento um stále přežívá.

Během pandemie COVID-19 se změnila profesní dráha nejednoho člověka. Stejně tomu bylo i v případě Pavla Vaňka, který se původně věnoval gastronomii. Dnes je specialistou na broušení nožů, nůžek, seker i dlát, provozuje dílnu v Jáchymově a provádí mobilní broušení přímo u zákazníků.

Podobně jako za časů Kosmase, zaznamenává kronikář Josef Jindřich Turek významné události v Chebu, o kterých se budou lidé dočítat další stovky let. Než objevil svou profesi a stal se poslem zpráv pro budoucí generace, živil se jako profesionální řidič a jezdil také s autobusem.

Abertamy, město s více než 150letou tradicí výroby kožených rukavic, se nachází na prahu zániku tohoto unikátního řemesla. Po ekonomických problémech a přílivu levné asijské konkurence byla výroba rukavic v roce 1998 přerušena. Přesto se v Abertamech stále uchovává kus rukavičkářské historie, který ožívá díky místnímu muzeu a pravidelným ukázkám šití rukavic.

Libor Matoušek, pedagog chebského gymnázia, se díky svému koníčku stal uznávaným pekařem. S pečením začal v domácí kuchyni, kde používal obyčejnou troubu. V posledních letech ale už peče s přáteli v regulérní peci, kam lopatou vkládá pecny jako opravdový profesionál.

Drahuše Dubaničová si splnila sen a stala se květinářkou. Má vlastní květinářství, kde ji obklopují nádherné květiny a stylové dekorace. Přesto se k romantizované představě o své profesi staví s nadhledem.

Profese lázeňské je nezbytnou součástí tradice Karlovarského kraje. Blanka Blažková, zkušená lázeňská s více než třicetiletou praxí, poodhalí zákulisí svého náročného, ale naplňujícího povolání.

Houslař z Lubů Jiří Pátek pokračuje v rodinné tradici a vede houslařskou školu v Chebu. I když využívá moderní technologie, stále se drží tradičních metod, které spojují umění a špičkovou akustiku.

Roman Klouček z Karlových Varů je mistrem svého oboru, jakých je dnes málo. Jeho znalost historických krovů a dřevěných konstrukcí, stejně jako ovládání tradičních tesařských nástrojů, například širočiny, ho řadí mezi výjimečné řemeslníky. Dnes vede vlastní tesařskou firmu Tesai. Cesta, která ho k řemeslu dovedla, nebyla přímá ani jednoduchá.

Bylinkářství je profese, která má kořeny hluboko v historii a přírodě. Mnoho lidí v dnešní uspěchané době hledá cestu zpět k přírodě a poznávání tradičních metod léčení a využívání bylin pro zdraví. Inspirací může být bylinkářka Kateřina Bílková, která se specializuje na rostliny z Krušných hor.

Poctivá řemesla a technická tradice mají své místo i v dnešní době. Jedním z příkladů péče o historické stroje a motory je Muzeum historických traktorů a zemědělské techniky ve Skalné na Chebsku.

Pro někoho znamenají padesáté narozeniny příležitost pořídit si luxusní auto nebo motorku, jiní volí radikální změnu v osobním životě. Radek Černý z Kateřiny u Františkových Lázní se ale rozhodl jít jinou cestou. „K padesátinám jsem si místo motorky zařídil hrnčířskou dílnu,“ vzpomíná s úsměvem.

Ivo Rudolf, zkušený kovář z Vodné u Bečova nad Teplou, je neodmyslitelně spjatý s tradičním kovářským řemeslem. Učarovalo mu už v dětství, přestože v rodině žádného kováře neměli.

Alois Špicl ze Skalné, bývalý učitel, objevil vášeň v práci se dřevem. Jako jeden z těch, kteří oživují staré řemeslné techniky, si ve své dílně vyrobil šlapací soustruh a pod jeho rukama vznikají krásné dřevěné výrobky, stejně jako před dvěma sty lety.

Proti proudu času se vydává řezbář Daniel Krejčí z Libavského Údolí. Na městských trzích a folklorních slavnostech se z něj stává šindelář. S nářadím a vybavením, jaké používali naši předkové před několika staletími, vyrábí střešní krytinu. Pod jeho rukama vznikají šindele.

Řemeslo má zlaté dno, říkávalo se v Čechách. A toto staré přísloví potvrzuje také krajkářka Jana Dvořáková z Ostrova, která se věnuje tradičnímu krušnohorskému paličkování téměř celý život.

Řemeslo má zlaté dno – toto rčení, které se traduje po generace, má i dnes hluboký význam. Ačkoli se potřeby společnosti mění a technologie a moderní způsoby výroby přinášejí nové výzvy i příležitosti, jedno zůstává neměnné: hodnota lidské práce a dovedností. Přestože řada profesí, které naši předci považovali za běžné, postupně mizí z našich životů, jejich odkaz je stále živý a zaslouží si naší pozornost.