Rocková legenda, která po svém politickém angažmá v 90. letech zažívá úspěšný comeback, s nadhledem a vládní zkušeností hodnotí, co se kolem nás děje: „Jsem pořád vnitřní optimista.“
Album Kolej Yesterday předznamenalo v polovině 80. let jeho velký úspěch v rockové hudbě, který se ale v roce 1990 po prvních svobodných volbách rozhodl přetnout a stal se politikem Občanského fóra.
„V tu dobu jsem si myslel, že jsem s hudbou nadobro skončil,“ říká dnes v Galerii osobností tehdejší poslanec federálního parlamentu a posléze i náměstek ministra kultury Pavla Tigrida. Na devadesátá léta vzpomíná jako na nejhezčí, vlídné období, kdy bylo možné takřka vše.
„Za posledních deset let se svět strašně změnil… Když jsme do politiky vstupovali my, tak jsme měli nějaký ideál, který – jak se postupně ukázalo – byl naivní. Svět směřuje k něčemu jinému. Na druhou stranu to tak asi má být. V tomto směru jsem možná fatalista. Rozhodně nemám pocit, že bych se kvůli tomu měl věšet,“ hodnotí Michal Prokop, politik kdysi vládní pravicové ODA, výsledky nedávných voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla nová vládní většina – ANO, SPD a Motoristé sobě.
Ze slov Michala Prokopa v rozhovoru je zřejmé, že rozdělování společnosti na znesvářené tábory odmítá. A lituje, že se lidé spolu dnes málo baví: „Muzika je dneska jeden z mála elementů, které mají spojující efekt. Hlavně živá vystoupení, koncerty.“
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Autor úspěšných filmů a divadelních her Petr Zelenka mluví o hranicích „českého smyslu pro humor“, nepochopení nadsázky i „dobrých“ radách, aby nedělal pokleslé vtipy.
Když před patnácti let natočil virální video „Přemluv bábu“ s herci Marthou Issovou a Jiřím Mádlem, zakusil na vlastní kůži, že část veřejnosti o jistých věcech nedokáže vtipkovat.
„Lidi nechápou tu humornou rovinu nebo nadsázku, která v tom byla,“ říká Petr Zelenka v rozhovoru pro Galerii osobností k legendárnímu předvolebnímu klipu, vyzývajícímu mladou generaci, aby odradila prarodiče od volby komunistů.
„Jestli nám naši prarodiče šlapou po štěstí, tak pojďme za nimi zajet a přemluvit je, ať to nedělají,“ vzpomíná po letech. „Ta forma byla velice provokativní a nadsázka byla, myslím, jasně patrná. To je ještě větší nadsázka než Česká soda. Dneska všichni říkají: Škoda, že už se netočí Česká soda. Ona se netočí proto, že většina lidí by ji brala naprosto vážně, urazila by se a žalovala by Čtvrtníčka.“
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
„Móda, ať chceme, nebo nechceme, podává nějaký důkaz o společnosti,“ říká Beata Rajská. „Přicházejí lidé, kteří jsou populisti a nemají co dát jako vzor - nejenom ve svém chování, ale ani v oblékání.“
Jedna z nejúspěšnějších návrhářek, jejíž jméno a příjmení jako by ji předurčily stát se módní značkou, je dalším hostem Galerie osobností. V rozhovoru mluví o tom, co pro ni znamenalo, když celý módní svět řešil její róbu pro první dámu na korunovaci britského krále Karla III., jaké ženy si mohou dovolit pořídit její šaty a také jak je to s módními kreacemi, které jsme sledovali na politicích během volební kampaně.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
V době, kdy umělá inteligence umí vyrobit uvěřitelnou fotku a složit song, veleúspěšný písničkář Pokáč zajímavě popisuje, jestli AI ohrožuje budoucnost hudebníků, skladatelů a textařů.
„Když potřebujete rozvést myšlenku v textu a nevíte úplně kudy, tak na to je to fajn. Je pár songů, kdy jsem si říkal: Mám refrén, mám sloku, co by tady mohlo být ještě na konec? A AI řekne deset možnosti a něčeho z toho se chytnu,“ popisuje otevřeně pětatřicetiletý Pokáč, vlastním jménem Jan Pokorný, v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.
Pokáč udělal v populární hudbě závratnou kariéru. Jako vystudovaný IT inženýr, pracující ve svém oboru, ještě před deseti lety hrával na koncertech, kam přišlo sotva padesát lidí. V roce 2017 byl nominovaný na „Objev roku“ v Českém slavíkovi i v hudebních cenách Anděl – a pět let na to už vyprodal O2 arenu. A v květnu příštího roku se to chystá zopakovat, tentokrát koncertem s dětskými písničkami z nového alba Ovce na pohovce.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Práce se zločinem a zločinci se za poslední dvě dekády výrazně změnila, uvádí přední česká psycholožka, expertka na motivaci pachatelů a pomoc obětem trestných činů Ludmila Čírtková.
Změnou zákonů se začaly trestat zločiny ve vztazích, za zavřenými dveřmi, v rodinách. Domácí násilí, stalking neboli pronásledování až po novou definici znásilnění, která se od letošního ledna řídí jednoznačným principem „ne znamená ne“.
„Souvisí to s civilizačním pokrokem a s hnutím za rovnoprávné postavení mužů a žen,“ říká k novým zásadám v trestním právu Ludmila Čírtková, další host v projektu Seznam Zpráv Galerie osobností, když popisuje, jak se proměnil zločin od dob jejích profesních začátků.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Zakladatelka sítě mammacenter Miroslava Skovajsová pomohla v posledních třiceti letech zachránit desítky tisíc životů. U každé z pacientek také zkoumá, proč rakovinou prsu onemocněla.
„Ty ženy to shrnují do jednoho slova – stres,“ říká Miroslava Skovajsová v rozhovoru, který je součástí Galerie osobností. „Já s nimi v terapeutickém hovoru rozklíčovávám, co si pod tím slovem představují. A hodně často se opakuje model, že ta žena dělá všechno hlavně pro ostatní. Ona by se roztrhla za pochvalu. Chce dokázat, že je dobrá, a nakládá si na sebe. Tělo už nemůže, ale hlava pořád vymýšlí další a další krásné věci. Zapomíná na sebe, okolí si zvykne na její způsob žití, přestane ji chválit – a ona přidá.“
Čekání na pochvalu, která nepřichází, podle Miroslavy Skovajsové u řady žen pochází už z dětství, zejména ze vztahu s matkou. Právě zdravé emoce a vztahy v rodině jsou podle lékařky naprosto klíčové pro zdravý život.
„Někdy se v rodině předávají takové neblahé programy myšlení, které bohužel vedou k tomu, že se s emocemi pracuje stylem – nevyjadřovat je, neplakat, nerozčilovat se, hlavně nedat najevo, co si myslím. To je model, který může vést k onemocnění,“ říká na základě vlastního šetření u pacientek, které prošly léčbou rakoviny prsu.
Zdravotnické údaje mluví o tom, že za posledních třicet let se tato nemoc projevila u dvojnásobného počtu žen. Díky preventivním vyšetřením v mammacentrech ale bývá rakovinové bujení odhaleno včas, tudíž bez fatálních následků.
„Ta moderní, úžasná doba nás zbavuje ženství. Je to jakýsi úraz ženství. Jakýsi boj s ženstvím. Mnohé ženy se bojí být vlastně ženami,“ vidí jeden z důvodů růstu rakoviny Miroslava Skovajsová. „Vyjděte ven na ulici a podívejte se, kolik žen má sukni. Kolik žen dneska dokáže říct: Tohle nezvládnu, miláčku, pomoz mi, na toto nemám.“
Lékařka tím vysvětluje, že potlačovaná křehkost, mateřskost a zranitelnost a naopak čím dál běžnější soupeření s muži startuje v ženském organismu neblahé jevy, které se mohou projevit na zdraví.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Už tři roky žije nový život. Vítězka dvou olympiád a několika mistrovství světa, držitelka světového rekordu v hodu oštěpem ukončila v roce 2022 aktivní sportovní kariéru a působí coby trenérka a členka vedení atletického svazu.
„Základ všeho je, že člověk musí pořád hledat ten správný balanc, platí to v běžném životě i ve sportu,“ říká jedna z nejúspěšnějších atletek Barbora Špotáková v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností. Balanc s normálním životem teď hledá při aktivním sportování svých synů, usilovala o něj i při svém závodění.
A jak v rozhovoru říká, kvůli tomu, že si chtěla svá vítězství s radostí užívat, si občas nerozuměla se svým trenérem, trojnásobným olympijským vítězem Janem Železným: „Radil mi, ať jsem pořád nespokojená - úplně s čímkoliv. Což mi pak ve finále i dost vadilo. Párkrát jsme se na tom i ‚nesešli‘,“ vzpomíná Barbora Špotáková.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Zakladatel a principál úspěšného pražského Divadla Ungelt rok před svými osmdesátinami vybral své nástupce. „Profesní cíle jsem si splnil, ale mám ještě jedno přání soukromé,“ říká v rozhovoru.
Jedno z nejprestižnějších kulturních míst Prahy, divadlo Ungelt, slaví třicáté narozeniny. A jeho principál se rozhodl předat šéfovské otěže svým nástupcům. „Můj životní partner Martin Šimek, se kterým žiju sedmnáct let, je provozním ředitelem a budoucím majitelem divadla. A Pavel Ondruch, kmenový dramaturg a režisér, je umělecký ředitel,“ vypočítává Milan Hein v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Herečka Bára Hrzánová je českou rekordmankou v počtu odehraných představení. Osmiletou Helenkou Součkovou z kultovní hry Hrdý Budžes, nastudovanou v příbramském divadle, byla od roku 2002 už více než tisíckrát.
Zatímco se velká část publika baví tragikomickým příběhem vysmívajícím se asburditě života v socialismu, najdou se ale i diváci, kteří se nebaví - na Hrdého Budžese totiž čas od času zavítají i pravověrní soudruzi.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Není dne, kdy by si nevzpomněl na Williama Shakespeare, jehož dílu věnoval při překladech do češtiny tři desítky let života. Dá se současné dění porovnávat se světem alžbětínského dramatika?
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Jako světová špička ve svém oboru plní Ivo Kahánek sály po celém světě, sbírá ocenění, pravidelně vystupuje s Českou filharmonií. 23. června ale usedne do křesla ředitele Pražské konzervatoře a koncertování výrazně omezí.
Ivo Kahánek, špičkový český klavírista, se rozhodl dát přednost práci pedagoga a manažera před skvěle rozjetou dráhou koncertního umělce. Sám ví, jak důležité je pro mladé talenty studium na konzervatoři. Kariéra hudebníků se dnes podle jeho zkušeností rozjíždí, podobně jako třeba u sportovců, daleko dříve.
„V mojí generaci jezdili na velké soutěže a získávali vavříny a ostruhy umělci ve věku pětadvaceti, třiceti let. Dnes se to děje třeba v sedmnácti, osmnácti, a to je věk konzervatoře. Pokud mladým nedáme směr v tomto věku, pokud nebudou mít špičkové vedení a špičkovou komplexní přípravu, pravděpodobně jim ujede vlak,“ říká budoucí ředitel Pražské konzervatoře v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Natočil řadu filmů a seriálů o dětech a mladých lidech. Co si ale nenechá v televizi nikdy ujít, je seriál z roku 1994 podle knihy Karla Poláčka Bylo nás pět. V rozhovoru mluví režisér Karel Smyczek i o tom, proč už nic takového nevzniká.
„Už tenkrát bylo natáčení poměrně drahé, myslím, že to bylo 120 milionů korun,“ vzpomíná Karel Smyczek na první půlku 90. let, kdy dobový šestidílný seriál vznikal pro Českou televizi.
Jeho úspěchem si prý on sám před dokončením nebyl vůbec jistý: budou někoho zajímat příběhy party kluků ze začátku 20. století z jednoho maloměsta? Seriál, kde hrál například Oldřich Navrátil nebo Dagmar Veškrnová, ale nakonec slavil obrovský úspěch - stejně jako při svých televizních reprízách.
„Možná, kdyby se to dnes vystřídalo s nějakou kriminálkou, že by se nic nestalo,“ odpovídá Karel Smyczek na otázku, jestli by si podle něj Česká televize v dnešní době něco podobného objednala. Naznačuje tak, že televizní tvorba se výrazně posunula k masivnímu vyrábění seriálů jiného žánru.
V rozhovoru, který je součástí projektu Galerie osobností, režisér Karel Smyczek mluví o svých úspěších i propadech, práci s dětskými herci i vlivu rychlého vývoje moderních technologií na dětskou duši.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Eva Topinková je průkopnicí medicínského oboru zabývajícího se zdravotním stavem starých lidí. V rozhovoru popisuje metody, které prodlužují věk, udržují naživu lidi s těžkými chorobami a otevírají řadu zásadních otázek.
„Chcete slyšet dobrou, nebo špatnou zprávu?“ ptá se profesorka Eva Topinková, když v rozhovoru padne otázka, jestli vědecký údaj o schopnosti fyzické schránky člověka dožít se až 130 let nás má potěšit, nebo spíš vyděsit.
„Dobrá zpráva je, že tento potenciál máme. Špatná je, že ho zatím nedokážeme využít. Geriatrie jako obor a medicína dlouhověkosti se snaží zpomalit proces stárnutí. Je ale otázka, jestli bychom ho chtěli nebo dokázali zastavit. Co když bychom mohli žít třeba ještě déle? Nebo žít v novém, uměle vytvořeném těle? Je na to společnost připravená,“ nadhazuje Eva Topinková zásadní otázky, které nejen před světem vědy stojí.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Uznávaná divadelní i filmová herečka popisuje proměnu statusu herce Národního divadla, hrubnutí humoru i hledání inteligentních představení, při kterých se diváci dobře pobaví.
„Nemohl jste si vybrat horší dobu mě pozvat než teď - protože to je strašné. Každé ráno člověk s hrůzou rozklikne internet a čeká, jakou novou věc se dozví,“ odpovídá Taťjana Medvecká v Galerii osobností na otázku, jak vnímá společenský vývoj.
Herečka, která letos v srpnu oslaví padesát let v souboru Národního divadla, v rozhovoru popisuje nejen změny v chování a očekávání publika, ale i to, jak se podepisuje nálada ve společnosti na úspěch divadelních představení.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Právník, který stál u vzniku české ústavy a ve vládách Václava Klause býval jedním ze tří klíčových politiků, se dnes zabývá spory klientů s českým státem.
„Občas slýchám, že je to nějaká moje tendence, nějaký revanš. Nevím, za co. Ale na mou duši – je to tak, karty tak padly, aniž jsem to chtěl,“ vysvětluje právník Jan Kalvoda v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.
Mezi naprosto zásadní spory, které kdy vedl, patřila stížnost někdejšího poslance Miloše Melčáka (původně ČSSD) proti politické dohodě mezi ČSSD Jiřího Paroubka a ODS Mirka Topolánka o zkrácení volebního období a vypsání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny na podzim 2009.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Světově proslulý tenorista se bude s operním světem loučit v Národním divadle. V rozhovoru mluví také o tom, jak nedávno vznikl jeho poslední duet s Hanou Zagorovou a proč založil nadaci nesoucí její jméno.
Štefan Margita udělal obrovskou kariéru ve světě díky hostováním v Metropolitní opeře v New Yorku, milánské La Scale, londýnské Covent Garden či paříské opeře, ale pro své rozloučení s velkými divadelními produkcemi, jak říká, si vybral pražskou první scénu.
„Ukončit kariéru v sedmdesáti letech právě tady je pro mě veliká čest,“ říká v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností. A loučit se bude opravdu velkým „kusem“, Wagnerovou operou Zlato Rýna. Právě interpretací děl Richarda Wagnera, ale také Leoše Janáčka získal svou mezinárodní proslulost.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Herec a režisér tří celovečerních filmů v posledních měsících zažil naprostý triumf: milion diváků v kině, úspěch v mezinárodní soutěži a šest sošek Českého lva pro Vlny.
„Je to závěr cesty, který s sebou nese úlevu a trošku i malinkou prázdnotu, protože to byl dvanáct let motor,“ říká osmatřicetiletý Jiří Mádl, který završil svou dlouze a pracně vyšlapanou cestu s velkofilmem o novinářích z redakce mezinárodního života Československého rozhlasu ve zlomových letech 1967 a 1968.
„Byla to moje vlajková loď a to je naplňující. Teď musím nějakou jinou. Ale nemám z toho strach, spíš je to docela příjemná výzva,“ dodává v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.
Malinkou prázdnotu, jak své současné rozpoložení nazývá, zaplňuje starostí o malého syna a do toho se snaží vybírat další téma pro příští film: „Když jsem pomýšlel na Vlny, tak to bylo trošku přes čáru. Něco, co mě přesahuje zkušenostmi, a v té velikosti možná i tím, jak se tady běžně filmy točí. Teď si myslím, že dveře jsou otevřené a uvědomuji si, že nebudou otevřené vždycky.“
Nabídky, které k němu teď doputovaly, označil slovy: „Něco se děje. Ale člověk musí být opatrný. Protože jedna věc je točit něco velkého, nebo točit v zahraničí. Já bych prostě chtěl udělat dobrou věc. … Já fakt chci najít něco, do čeho se zamiluji tak, že budu uvnitř vědět, že je ta láska dlouhodobá.“
Při přípravě Vln, na kterých spolupracoval s producentkou Monikou Kristlovou, narážel na řadu překážek, včetně vyslovovaných pochybností, že nemůže točit o době, kterou sám nezažil, a že filmů o roce 1968 už vzniklo dost.
„Těch lidí, kteří to říkalo, bylo víc. Byla to jedna velmi důležitá komise v jedné důležité instituci. Dál bych asi nechodil. Z dnešního pohledu to bylo srandovní, ale tehdy jsem byl rudý vzteky, protože tam zaznívaly opravdu hlouposti. A hlavně se pletli,“ říká držitel Českého lva za scénář, režii a nejlepší film roku. Stejně tak drží s více než milionem diváků rekord v návštěvnosti kin.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Herec, dramatik a režisér Jiří Havelka ve svých dílech nutí diváka přemýšlet o světě, který nás obklopuje, a lidech, kteří vládnou. Jeho nový film, alegorie boje člověka s rozpínavým ruským sousedem, je nominovaný na Českého lva.
Na úvod rychlý přehled několika úspěšných děl Jiřího Havelky: Film Vlastníci jako přehlídka egoistů žijících v jednom domě, kteří se nedokáží shodnout ani na vybudování výtahu. Inscenace Slovenského národního divadla Elity jako zdramatizované svazky Státní bezpečnosti a hledání odpovědi, kdo z těch, co podepsali spolupráci, po roce 1989 hledali výmluvy a kdo se podíval pravdě do očí. A do třetice nový film Zahradníkův rok jako zpráva o síle jednotlivce v boji se zlem, zde reprezentovaným ruským sousedem usilujícím brutálními metodami o zahradníkovy pozemky.
„První verze scénáře je z roku 2012 a začalo se točit až v roce 2022. Uzrávalo to a nějak se v tom začaly otiskovat věci, které se měnily: ve mně, ve světě, v geopolitické situaci. Je to o tom, jak je člověk zakotvený ve své existenci, kde bere sílu na to pokračovat v tomto dost absurdním žití. A napětí je tu dané tlakem, které vytváří soused,“ říká Jiří Havelka o Zahradníkově roku v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
Biochemička Eva Zažímalová, která za pár týdnů završí svou osmiletou misi v čele Akademie věd ČR, popisuje, jak se ve funkci potýkala se třemi vládami, nedostatkem financí a občasným nepochopením vědeckých doporučení.
„Velmi dobře si uvědomuju, že vědecké poradenství, v tom dobrém slova smyslu institucionalizované, nám tady hrozně chybí,“ říká Eva Zažímalová v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.
Inspirovala se v britském parlamentu, kam vědci prostřednictvím nástroje s humorem nazývaného „post office“ posílají expertní stanoviska k různým projednávaným tématům.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
„Něco zásadního se stalo, lidem se mentálně žije hůř, zmizel kus veselosti,“ vypočítává oblíbený popularizátor vědy, v čem spočívá změna, kterou všichni na sobě pociťujeme.
Geolog, klimatolog, spisovatel, ale taky filozof, který proslul řadou knížek i televizních cyklů, považuje za jednoho z původců obrovských změn, jimiž společnost prochází, umělou inteligenci. „Ještě nedohlédneme, co způsobí. Všechny tyto věci působí hodně dobra, hodně zla. Bude to ambivalentní záležitost.“
„Uvědomil jsem si, že umělá inteligence, i když se používá opatrně, vede ke zpovrchnění. A rozhodl jsem se tomu čelit,“ říká Václav Cílek v rozhovoru, který je součástí projektu Galerie osobností. „Hřích“ používání umělé inteligence si sám pro sebe kompenzuje čtením starých knih. A říká, že planetu před zkázou zachrání lidský rozum: „Je to sice hodně starý koncept, ale jednou se k němu budeme muset vrátit.“
Rozhovor si můžete pustit v audiozáznamu nebo jako video. Dále v textu pak nabízíme editovanou písemnou verzi.