Peče celá země nebo Culinary Class Wars? Co změnilo Ano, šéfe? Kdo pamatuje Prima vařečku. Kluci v akci a v kuchyni s Ridim nebo Karolínou. A po všechny ty roky Herbář. Koho udělal Masterchef. Co ukázalo Hell"s Kitchen. A jako bonus? Českej cast Culinary Class Wars s Knedlou, Pohlreichem a Vaňkem.

Tohle není týdenní odhédnutí, ale vlastně za posledními 12 dny. Mimochodem, ty michelinské ohlasy do toho průběžně pořád vstupují. Jisté je, že i když nás inspektoři hojně ocenili, pokoa soustředění nám nejde třeba jako Korejůcům, kteří teď sleduju na Netflixu v Culinary Class Wars 2. Stalo se toho hodně, když je hodně hraní s Listováním, hodně moderování, je hodně inspekcí. Ale v tomhle ohlédnutí je i spousta okdrytí karet to, jak něco v roce 2025 bylo, případně jak (nebo co) v roce 2025 bude.

Je to venku! Je po slavnostní ceremonii Michelin Guide. Tenhle díl podcastu 111 jsem nahrál jako report ze zákulisí. Vyzpovídal jsem v něm všechny kuchaře, které jsem po ceremonii potkal. A nebýt technické závady, byl by to naprosto fantastický díl přímo z místa dění. Bylo oceněno 83 podniků a bylo úplně jasné, že to přinese radost i zklamání. V tomhle díle popisuju v krátkosti, jak celou situaci vidím já. Děkuju všem, co se mnou strávili 52 týdnů s tímhle podcastem a budu se těšit na ty další. #111 #gastromapalukasehejlika

Ano, tak nám to trvalo dlouho, shrnout ten uplynulý týden. Ale stalo se, vlastně až první den týdne, který bude ještě bláznivější. Zároveň pro české gastro velmi významný. Každopádně, snad udílení Michelina nějak přijmeme, oceníme ocenění, celé si to sedne a půjdeme v každodenní práci dál. Inspekcí nebylo vůbec málo, žranice natočeny, Velká i Podcastová a byly obě libové. Díky za vaši zpětnou i sdílení, dělá nám to radost. Moc.

Všechny moje tipy na české Gastro podcasty najdete v tomhle již jubilejním 50.díle Stojedenáctky. Probírám také michelinskou nervozitu a ne/přejícnost na české gastroscéně. A samozřejmě nebudou chybět i reflexe všech návštěv v uplynulém týdnu. Podcast 111, 50. díl 2. série je na všech podcastových platformách.

Vyrazilii jsme trio Vojtík & Karlík & Hejlík na procházku v prvním sněhu a u toho probrali něco spolu, něco zvlášť. Uvidíme, jestli gastro teď potká krize,která se nedá pojmenovat jako byla ta covidová, energetická, inflační, personální, protože je takovou neviditelnou, přesto všudypřítomnou krizí, která pojí vše výše zmíněné. Návštěv bylo dost, v Ostravě, Praze, Olomouci. Zjistíte, jak udělat čísla na sítích, jaký je za mě nejlepší pivní výčep v Česku i jak se poved náš nedělní bůček na chalupě. Otázka však je, jestli dokážu poznat "dobré jídlo."

Cestou na Prague Coffee Festival, kde jsem měl takovou menší přednášku – a slovo jsem dodržel - celou ji mám nahranou a tvoří velkou část dnešního dílu podcastu 111. Zamýšlel jsem se nad uplynulým týdnem a budu moc rád za vaši zpětnou vazbu. Nejen k Velké žranici a dalším hostům, ale hlavně k tomu, jak moc mají být moje úvahy konkrétní. Jestli se někdy podcast neposouvá spíš do takové drbárny ze světa gastronomie. A také jak moc je fér zmiňovat konkrétní osobnosti a podniky české gastroscény. Nechybí ani reflexe navštívených podniků za celý týden a jejich stručné zhodnocení. Děkuju moc za poslech a za tu upřímnou zpětnou.

Bude to v dnešním díle podcastu 111 dlouhé zamyšlení, však to také byla dlouuhá procházka lesem. Někdy je těžké vystoupat na vrchol, v gastru obzvlášť, u toho se člověk hodně zadýchá, tak jak jsem se zadýchal tomto venčení já. Opět se svým věrným psíkem Karlem jsem mudroval nad výstrahmi dnešní doby, ať je to rozvoz, proč lidi chodí méně do podniků a něco si, třeba i dráž, objednají raději domů. Proč je pak ale koncept, který naopak do bistra, a může to být klidně venku, lidi dostane dobře. Do toho i docela dost inspekcí, které jsem za poslední týden stihnul a teď o nich poreferoval podrobně v 47. epizodě druhé série podcastu 111. Je to na všech podcastových platformách.

Chodí hosté ještě do restaurace a kaváren si vychutnat jídlo nebo sladká, užít si to? Nebo chodí jen hodnotit, posuzovat, srovnávat, natáčet reelska? A nemůžu za to taky trochu? Vracím se k reflexi toho, co jsme zažili v Amsterdamu, jak můžete udělat koncept na hranolcích nebo sledích, jak to dělat masově a přitom stále kvalitně. Proč je důležité cestovat? Po Evropě, světě, ale i Česku. A pak víc o podnicích ve Vršovicích, Praze vůbec, ale také v Novém Jičíně, Olomouci a Brně. Tak slyšte a dejte vědět.

Tohle bude asi zábavný. Začal jsem nahrávat cestou na degustaci v dvojmišelinské Flore, nakonec jsem se rozhod si to průběžně komentovat. Nicméně vůbec nevím, co jsem po těch sedmi skvělých vínech a famózním pivu říkal cestou domu. Ale taky, když tak mi to napište.

Konečně hodnotný klidný díl stojedenáctky z lesa plných hub a hxven pana Karla. Budeme po Michelinu sbírat hodnocení (ne přímo vždy hvězdy) jako hub po dešti? Jsou Ústí, Most a Chomutov pěkná města? Pohádal se s náma Petros v Podcastové žranici? Gastro až v Aši? Ticho před bouří je taky kavárna a  zpátky k začátku, uvidíme jaká bouře po udílení Michelina 11. prosince propukne. 

Na nabíječce s Mattym, který stříhal na sedadle vedle, a to noční nedělní cestě do Ústí, přichází reflexe uplynulého týdne. Těch cest bylo hodně, inspekcí vlastně také. Do toho jsme pořád něco natáčeli, však si tu řekneme o novém formátu o cenotvorbě "Tohle není pro normální lidi". Zatímco v Brně teď více podniků končí, než otevírá, v Praze se ukazují stále nová a nová čínská moderní bistra.Do toho se blíží Podcastová žranice s Kecy a politika aa HistoRIPem.

42 je samozřejmě i odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec. A taky to znamená 42. ohlédnutí za týdnem. A ten byl šílený. Matty Vaněk je zpět a my natáeli  tisíce anketek a také třetí řadu Příběhů z gastra. Inspekce jsme u toho stihli. Poznal jsem zase blíže tolik lidí, cítil tolik snahy, nasazení, energie, obětování rodině a životu. To gastro je fakt neuvěřitelný. 

Další týden je za námi a jakkoliv mám za sebou málo inspekcí, navštívil jsem strašně zajímavé místo v Mladé Vožici a donutilo mě to popřemýšlet o tom, jestli člověk může dělat hospodu doslova sám nebo sama. Zamýšlím se taky nad tím, jaká byla letošní sezóna pro bistra, kiosky, foodtrucky, stánky, které jsou právě sezónnímu počasí odřízené. Blíží se nám natáčení třetí řady Příběhů z gastra a mám za to, že druhá řada se hodně povedla. Do toho houby, Karel a ovce Malina a kočiçí hxvna.

Ano, pereme se s appkou, a budeme to řešit. A hledat zájemce, kteří by nám pomohli s důkladnou zpětnou vazbou v dotazníku. Byl to zase bláznivý týden, dokonce tak moc, že jsem čtvrteční #komentartydne zveřjenil v pondělí. Inspekce byly na Vysočině, ale na cestě do a z Vrchlabí. A pak teda hodně v Praze. Volby se blíží a já si říkám každý den "Díky, že můžem." Už teď na herohero.co/gastromapalukasehejlika můžete pokládat dotazy na hosty další Velké žranice.

Už 39 týdnů vychází týdenní gastromapí podcastová reflexe 111. Je tu další zamyšlení, které přede mě postavil jeden ze sledujících. Jestli se od doby, co se dostavil byznys (definuje on, a že mi ho prý ze srdce přeje), se nepozměnil obsah. Respektive, on se neptal, on narovinu řekl, že to tak je. A to mě přimnělo k tomu se nad tím zamyslet, tedy uslyšíte i dost důvěrných informací o zmiňovaném "byznysovém" zákulisí. Do toho tu byla opět diskuze nad cenami, ale nešlo o komentující lidi na FB, ale bylo přímo z gastra. Tady se potom v podcastu ptám já, jestli je za buchtu 55 akorát, přitom za oběd 180 korun moc. Tak poslechněte – a dejte vědět!

Ano, šéfe je zpátky v plné síle a stejně jako druhá řada Hell' s kitchen přináší televizní divákům stále zajímavý vhled do džungle gastronomie. Vždyť i Jiří Kájínek má svoji Gastro show. Hodinové přemítání, nejenom o tom, že se tenhle pořad vrátil ve velkém stylu, ale také o transparentním fungování Gastromapy, reakcí na Mexickou, reflexní celého schůzkového týdne a několik málo inspekcí.

Já fakt dočista zapomněl! Ale moc mě potěšilo, že někteří z vás ne a připomněli se s tím, kde mají "svou 111!" Děkuju. Dobyla matcha české kavárny? Bude tenhle trend ještě sílit? A kavárny v kontejnerech nebo kavárny s kytkami? Cože, vy máte Colu za 75,-? Tak k vám nejdu. S Punčochářem o Hell´s Kitchen ve Velké žranici, kdy Jan Knedla vstoupil podruhé do stejné řeky a byl s námi i další aspirant na hvězdu Michelina Otto Vašák. A proběhla michelinská tipovačka. Stejně jako všechny inspekce minulý týden.

Tak přátelé, tahle Reflexe týdne, tedy nový díl podcastu 111, je opravdu takovým zápisníkem domácího zpravodaje. Nahrával jsem ho na treku před tím velkým trekem, který jdu po česko-slovenských hranicích v pondělí. Vyrazil jsem s věrným psem Karlem Terminátorem Výmolou od hradu Veveří, přes Veverskou Bítýšku a údolí Bílého potoka az k legendární Šmelcovně a tam si dal sekanou s bramborem. Ale nebojte, neznamená to, že jsem celých 18 kilometrů mluvil. Všechna důležitá témata z gastronomie – třeba i jídlo za jednu jedinou korunu – a mnohé další jsem probral během jedné hodiny. I tak je to ale dost barvitá reportáž. Díky za váš poslech a za zpětnou vazbu.

Když vám jeden z nejlepších českých kuchařů radí, jak na smažený bedly, je na čase natočit další #reflexetydne, tedy další díl 111, už celkem 35. Bude to o tom, ano opět s Karlem na procházce, jestli je dobré dodat někomu v podnikání nadšení nebo ho rovnou osprchovat proudem bodající reality. Můžete udělat video se zaříznutím špičky nebo mluvit pro 3000 lidí. Je skvělý vařit pro lidi nebo v rukavičkách čekat na hosty? Změní to Michelin? Takový místo bude mít brzo i Brno. Káva za 450 korun  jako platit za lepší víno. A taky snídaně po darování krve. A vaření na chalupě. Bylo toho hodně. A vadí vám 50 minut nebo lepší se vrátit k 20 minutám? Výzva je hozená.